Článek 30
Náhrada škody
(1) Má-li osoba, která má obdržet podle právních předpisů jednoho smluvního státu dávky za škodu, která nastala na území druhého smluvního státu, podle jeho předpisů - nárok na náhradu škody vůči třetí osobě, přechází nárok na odškodnění na nositele prvního smluvního státu podle jeho právních předpisů.
(2) Mají-li nárok na náhradu ohledně vyplacených dávek stejného druhu ze stejné škody nositelé obou smluvních států, může třetí osoba nároky, které přešly podle odstavce 1 na oba nositele, uspokojit s osvobozujícím účinkem platbou jednomu nebo druhému nositeli. Nositelé jsou povinni se ve vzájemném vnitřním vztahu vyrovnat poměrně, a to v poměru podle poskytovaných dávek.