Článek 11
Věcné dávky
(1) Osoba, která splňuje podmínky nároku na dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu a
a) jejíž stav během pobytu na území druhého smluvního státu vyžaduje neodkladné poskytnutí dávek a která nevycestovala do druhého smluvního státu za účelem čerpání zdravotní péče, nebo
b) která obdrží od příslušného nositele povolení vycestovat na území druhého smluvního státu za účelem léčení přiměřeného jejímu zdravotnímu stavu,má nárok na věcné dávky na náklady příslušného nositele poskytované nositelem v místě pobytu podle právních předpisů platných pro tohoto nositele tak, jako kdyby byla u něj pojištěna.
(2) V případě odstavce 1 závisí poskytnutí protéz, nákladnějších pomůcek a jiných věcných dávek značného významu na tom, zda příslušný nositel k tomu dá svůj souhlas. Tento souhlas se nevyžaduje v případech, kdy poskytnutí dávky nelze oddálit, aniž by byl vážně ohrožen život nebo zdraví příslušné osoby.
(3) Předcházející odstavce se použijí obdobně pro rodinné příslušníky.
(4) Odstavec 1 se vztahuje v Rakouské republice při ošetření soukromými lékaři, zubními lékaři a dentisty pouze na následující osoby:
a) osoby, které při výkonu svého zaměstnání pobývají v Rakouské republice, a na rodinné příslušníky, kteří je doprovázejí,
b) osoby, které navštěvují svoji rodinu bydlící v Rakouské republice,
c) osoby, které pobývají v Rakouské republice z jiných důvodů, v případech, kdy jim bylo poskytnuto ambulantní ošetření na účet územní nemocenské pokladny příslušné podle místa pobytu.