Článek 20
Řešení sporů
1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo provádění této úmluvy bude podle možnosti řešen jednáním mezi stranami sporu nebo jinými způsoby.
2. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy, který nelze řešit způsobem, uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, bude předložen na žádost jedné z nich rozhodčímu soudu, složenému takto: každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce a tito rozhodci určí rozhodce, který bude předsedou. Jestliže po uplynutí tří měsíců po dojití žádosti některá ze stran nejmenuje rozhodce nebo rozhodci nemohli určit předsedu, bude moci kterákoliv z těchto stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů, aby jmenoval rozhodce nebo předsedu rozhodčího soudu.
3. Rozhodnutí rozhodčího soudu, ustaveného podle ustanovení odstavce 2, bude konečné a pro strany sporu závazné.
4. Rozhodčí soud stanoví svůj jednací řád.
5. Rozhodčí soud bude rozhodovat většinou hlasů a na základě existujících smluv mezi stranami sporu a všeobecnými pravidly mezinárodního práva.
6. Jakýkoliv spor, který by mohl vzniknout mezi stranami sporu ve věci výkladu a výkonu rozhodčího nálezu, bude moci být kteroukoli stranou předložen rozhodčímu soudu, který nález vynesl.
7. Každá strana sporu ponese náklady svého rozhodce a svých zástupců při rozhodčím řízení; náklady spojené s předsednictvím a ostatní náklady jsou neseny stranami sporu stejným dílem.