Článek 39
(1) K informaci o potřebách odvozených z výrobního programu (pracnost, náklady a materiály) a k propočtům podkladů pro stanovení závazných úkolů a orientačních ukazatelů plánu se zpracovává strukturální analýza.
(2) Struktura výrobního programu se vyjadřuje v souladu se strukturálním modelem v technologických souborech nadskupin objektů (třídicí soustava stavebních objektů je stanovena výnosem ministerstva stavebnictví), a to
a) přímým rozdělením celkového objemu stavebních prací prováděných vlastními pracovníky podle jednotlivých objektů staveb, případně pomocí technickoekonomických propočtů (zejména v pětiletém plánu), nebo
b) stavební podniky člení objem prací prováděných vlastními pracovníky v hodnotě prací hlavní stavební výroby (Zh) do technologických souborů nadskupin objektů a v hodnotě přidružené stavební výroby (Zp) do řemeslných oborů.
Rozdělení objemu přidružené stavební výroby (Zp) do technologických souborů nadskupin objektů se provádí pomocí technickoekonomických propočtů na úrovni resortu.
(3) Základem členění výrobního programu je zařazení jednotlivých objektů staveb do příslušných nadskupin objektů a technologických souborů v souladu s projektovou dokumentací. Na stavby investičně připravované je investor povinen předat dodavatelské organizaci údaje, umožňující rozčlenění požadovaného objemu prací do nadskupin objektů a technologických souborů.
(4) Případné úpravy objemu stavebních prací po předložení návrhu plánu Státní plánovací komisi, vyplývající z upřesnění jmenovitých staveb, a oborové a nejmenovité investiční výstavby promítnou dodavatelské ústřední orgány ve spolupráci s ústředními investory do nadskupin objektů.