Článek 19
Rozbor zajištění růstu produktivity práce
(1) V zájmu zvýšení efektivnosti národního hospodářství s ohledem na vysoký stupeň využití pracovních zdrojů v ČSSR je třeba ve všech odvětvích, zejména v průmyslu a ve stavebnictví, zvýšit efektivnost využití pracovních sil a vytvořit podmínky pro to, aby růst produkce v průmyslu a stavebnictví jako celku byl prakticky plně kryt růstem produktivity práce a aby zejména v některých odvětvích a závodech zpracovatelského průmyslu mohly být stavy pracovníků i při rostoucích objemech výroby snižovány.
Proto je třeba při přípravě plánu na všech organizačních stupních analyzovat a aktivně zabezpečovat růst produktivity práce.
(2) Rozbor růstu produktivity práce musí vycházet ze záměrů ve specializaci a koncentraci výroby a počítat se širokým uplatněním progresívní technologie a techniky a s podstatným zvýšením úrovně organizace výroby a práce. Přitom je nutno organizovat co nejužší spolupráci všech navazujících útvarů a orgánů (technické, investiční útvary, výzkumné a projektové organizace, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Státní komise pro investiční výstavbu atd.) a využít všech navazujících podkladů (plán výroby, technickoekonomické koncepce, plán vědy a techniky, plán investiční výstavby atd.).
(3) Ústřední orgány předkládají s návrhem pětiletého plánu studie o zajištění růstu produktivity práce, v nichž se provádí jednak rozbor dosavadního vývoje a podle možností i srovnání s přední světovou úrovní produktivity práce, jednak rozbor základních faktorů růstu produktivity práce během plánovaného období, v tom zejména:
a) v průmyslu
1. vlivu nově budovaných a rekonstruovaných závodů (uvedených do provozu z jmenovité investiční výstavby a z oborové výstavby u akcí posuzovaných Státní plánovací komisí, Státní komisí pro investiční výstavbu a příslušným ústředním orgánem),
2. vlivu likvidace neefektivních provozoven,
3. vlivu růstu produktivity práce v ostatních kapacitách.
Ústřední orgány provádějí rozbor zdrojů růstu produktivity práce v rozsahu stanoveném Státní plánovací komisí s přihlédnutím ke konkrétním podmínkách jednotlivých odvětví a věcným problémům plánu. Podklady předložené ústředními orgány mají přitom Státní plánovací komisi umožnit propočet vlastních variant plánu s přihlédnutím k eventuálním rozdílům v objemu a struktuře výroby, v objemu a rozdělení investic a v uvažovaném růstu mezd apod.
b) v ostatních odvětvích (např. ve stavebnictví, v dopravě, v obchodu) provádějí ústřední orgány rozbor podle konkrétních podmínek jednotlivých odvětví v rozsahu dohodnutém se Státní plánovací komisí.
(4) V návrhu prováděcího plánu se provádí rozbor zdrojů růstu produktivity práce ve zjednodušeném rozsahu dohodnutém Státní plánovací komisí a resorty s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám jednotlivých odvětví.
(5) Způsob provedení rozboru zdrojů růstu produktivity práce ve výrobních hospodářských jednotkách, podnicích a závodech určují ústřední orgány, popř. oborová ředitelství.