Článek 163
Obsah plánu a metody plánování cen
(1) Předmětem plánování cen je
a) stanovení vývoje vnitřních cen, jejich úrovně a vzájemných relací,
b) úvaha o vývoji světových cen (cen základních trhů, cen docilovaných v zahraničním obchodě).
(2) Plán vývoje cen vychází z úrovně cen výchozího období a z předpokládaného
a) vývoje nákladů na výrobu, odpovídajících optimálnímu vývoji jednotlivých odvětví,
b) vývoje vztahu mezi nabídkou a poptávkou, přičemž změny cen je možno provádět pouze při dlouhodobějších změnách podmínek výroby a spotřeby s výjimkou sezónních cen,
c) společenského preferování důležitých, zejména technicky progresivních výrobků s velkými možnostmi rozvoje, výrobků důležitých z hlediska kulturní a sociální politiky apod., jakož i dostatečného preferování kvality výrobků v ceně,
d) vývoje světových cen, které musí vykonávat tlak na strukturu výroby (vyloučení neefektivních výrob) i na snižování nákladů,
e) vývoje hrubého důchodu (zisku), odvodů a úroků z výrobních fondů, z hrubého důchodu, poskytovaných dotací, rozdílového ukazatele zahraničního obchodu i jiných ekonomických nástrojů řízení,
f) ekonomicky odůvodněné koncepce vývoje daně z obratu a postupného odstraňování její velké diferenciace,
g) vývoje odbytového a obchodního rozpětí.
(3) Plán vývoje cen sestavují ústřední orgány v členění podle
a) jednotlivých odvětví, oborů, popř. skupin výrobků,
b) nejdůležitějších surovin a vybraných výrobků, u nichž určením vývoje cen je možno zásadně ovlivnit hlediska efektivnosti a vyjádřit základní směry národohospodářského plánu, a které významným způsobem ovlivňují náklady výroby, vývozu, popř. životní náklady obyvatelstva.