ÚMLUVA
o podpoře kolektivního vyjednávání
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 3. června 1981 na svém 67. zasedání;
znovupotvrzujíc ustanovení Filadelfské deklarace uznávající "slavnostní závazek Mezinárodní organizace práce podporovat mezi národy světa uskutečnění plánů, jejichž cílem je skutečné uznání práva na kolektivní vyjednávání" a jsouc si vědoma, že tuto zásadu "lze plně vztáhnout na všechny národy světa";
majíc na zřeteli rozhodující význam mezinárodních norem obsažených v Úmluvě o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se z r. 1948, v Úmluvě o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z r. 1949, v Doporučení o kolektivních smlouvách z r. 1951, v Doporučení o dobrovolném smírčím a rozhodčím řízení z r. 1951, v Úmluvě a Doporučení o pracovních vztazích (veřejné služby) z r. 1978 a v Úmluvě a Doporučení o správě práce z r. 1978;
domnívajíc se, že je žádoucí vyvinout větší úsilí k dosažení cílů těchto norem a zejména všeobecných zásad obsažených v článku 4 Úmluvy o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z r. 1949, a v bodě 1 Doporučení o kolektivních smlouvách z r. 1951;
domnívajíc se v důsledku toho, že by tyto normy měly být doplněny vhodnými opatřeními založenými na těchto normách a určenými k podpoře svobodného a dobrovolného kolektivního vyjednávání;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se podpory kolektivního vyjednávání, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 19. června 1981 tuto úmluvu, která může být označována jako Úmluva o kolektivním vyjednávání, 1981: