Čl. I
Vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb. a č. 128/1975 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Před oddíl první se vkládá § 1, který včetně nadpisů zní:
"Úvodní ustanovení
§ 1
Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
K § 4 odst. 3 zákona
(1) Člen družstva je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jen jestliže nejméně v 6 měsících v kalendářním roce odpracoval v každém z těchto měsíců aspoň 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách aspoň částky 120 Kčs měsíčně.
(2) Člen družstva, jehož členství v družstvu vzniklo nebo zaniklo během kalendářního roku, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže nejméně po polovinu měsíců, po které v kalendářním roce členství trvalo, pracoval v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci.
(3) Člen družstva, u něhož některé z důvodů uvedených v odstavci 4 trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po část kalendářního roku, v níž tyto důvody netrvaly, jestliže v této době pracoval nejméně po polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(4) Důvody podle předchozího odstavce se rozumějí
a) pracovní neschopnost ( § 8 zákona),
b) mateřská dovolená a další mateřská dovolená ( § 20 zákona),
c) vojenská základní (náhradní) služba,
d) výkon veřejné funkce,
e) studium ( § 19),
f) politické a odborné školení,
g) práce konané mimo družstvo se souhlasem družstva,
h) péče ženy o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let, anebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebovalo stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,
ch) příprava pro pracovní uplatnění,
i) pobírání invalidního důchodu do zániku nároku na tento důchod nebo jeho změny na částečný invalidní důchod,
j) péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení."
2. Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a a zní:
"§ 1a
Příjem z pracovní činnosti
K § 9 a 22 zákona
(1) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny zahrnují:
a) základní pracovní odměna, včetně příplatků a doplatků k této základní odměně,
b) prémie, výkonnostní a mimořádné odměny vyplácené za výsledky pracovní činnosti člena družstva a zahrnované do nákladů družstva,
c) prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace,
d) naturální požitky. 1)
(2) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny nezahrnují:
a) odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; 2) do příjmu z pracovní činnosti se však zahrnují odměny za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci 3) ,
b) naturální požitky, finanční náhrady za neodebrané naturální požitky a jiná plnění, jestliže uvedené příjmy náležejí členu družstva i v době pracovní neschopnosti,
c) podíly na hospodářských výsledcích,
d) roční odměny vedoucím pracovníkům,
e) stabilizační odměny za odpracovaná léta a stabilizační náborové odměny,
f) náhrada pracovní odměny poskytovaná členům družstva za dobu, ve které nekonali práce (např. za dovolenou na zatavenou), a náhrada ze nevyčerpanou dovolenou na zotavenou,
g) dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nebo jiná obdobná plnění včetně mateřského příspěvku,
h) náhrady služebních výdajů (náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, odlučné, režijní příplatky apod.),
ch) náhrady škody (např. při pracovních úrazech a nemocech z povolání)."
3. § 2 zní:
"§ 2
K § 9 zákona
(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen "započitatelné příjmy") a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.
(2) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.
(3) Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň
a) 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu,
b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů,
prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku. Za odpracovaný se považuje den, v němž člen družstva pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1 nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.
(4) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.
(5) Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva
a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání,
b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce trvající aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody,
c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že člen družstva odměňovaný dosud hodinovou základní pracovní odměnou je odměňován měsíční základní pracovní odměnou nebo naopak,
d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou základní pracovní odměnu z jiné formy základní pracovní odměny a naopak,
e) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření, 4) trestu zákazu činnosti 5) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu.
(6) Při trvalé změně základní pracovní odměny 6) se zjišťují započitatelné příjmy
a) člena družstva s měsíční základní pracovní odměnou z nové měsíční základní pracovní odměny a odděleně z ostatních započitatelných příjmů,
b) člena družstva s hodinou základní pracovní odměnou z nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů a odděleně z ostatních započitatelných příjmů.
Pro zjištění nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou začíná rozhodné období od trvalé změny základní pracovní odměny a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných příjmů uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní pracovní odměny.
(7) Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.
(8) Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.
(9) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobné započitatelné příjmy zjišťují znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud člen družstva neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3.
(10) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období."
------------------------------------------------------------------
1) § 14 odst. 1 písm. c) č. 4 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
2) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; vyhláška č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.
3) § 21 vyhlášky č. 106/1972 Sb.
4) § 43 až 45 trestního zákona.
6) § 116 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
4. V § 3 odst. 1 se vypouštějí slova "a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku".
Týž paragraf se doplňuje odstavci 5, 6 a 7, které zní:
"(5) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.
(6) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.
(7) Částka 100 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1, § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona), popř. jako nejvyšší příjem ze pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než 6 pracovních dnů v týdnu; při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona)."
5. § 10 odst. 1 zní:
"(1) Procentní sazba nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se stanoví podle délky doby pracovní činnosti, kterou by člen družstva dovršil do 31. prosince běžného kalendářního roku, v němž vznikl nárok na dávku. Přechází-li pracovní neschopnost (karanténa) do dalšího kalendářního roku, náleží od 1. ledna tohoto dalšího roku nemocenské podle procentní sazby, která pro člena družstva vyplývá k 31. prosinci tohoto dalšího roku; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny."
Odstavec 2 se vypouští. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
6. § 11 se vypouští.
7. V § 12 odst. 3 se dosavadní citace " § 2 odst. 5" nahrazuje citací " § 2 odst. 8".
8. Za § 12 se vkládá § 12a, který zní: