Článek 4
Rezident
1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této smlouvy každou osobu, která podle práva tohoto státu podléhá v tomto státě zdanění z důvodů svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení, místa zřízení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria. Tento výraz také zahrnuje vládu smluvního státu nebo správní útvar nebo místní orgán nebo každé zastoupení nebo instituci této vlády, útvaru nebo orgánu.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, bude její postavení určeno v souladu s následujícími pravidly:
(a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);
(b) jestliže nemůže být určen stát, ve kterém má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje;
(c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem;
(d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, tak:
(a) se předpokládá, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem;
(b) jestliže není státním příslušníkem v žádném státě, vynasnaží se příslušné úřady smluvních států upravit tuto otázku vzájemnou dohodou a určit způsob aplikace smlouvy vůči takovéto osobě.