Článek 25
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, písemnou žádost uvádějící důvody pro revizi tohoto zdanění. Aby takováto žádost mohla být přijata, musí být předložena do dvou let od prvého oznámení opatření, vedoucího ke zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.
2. Jestliže bude příslušný úřad uvedený v odstavci 1 považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ vyřešil v dohodě s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě se smlouvou.
3. Jeden smluvní stát nezvýší po uplynutí lhůty stanovené v jeho vnitrostátních předpisech a v žádném případě po pěti letech od konce zdaňovacího období, ve kterém byl získán příslušný příjem, daňový základ rezidentu, kteréhokoliv smluvního státu tím, že by do něho zahrnul příjmy, které již byly zdaněny v druhém smluvním státě. Tento odstavec se nepoužije v případě podvodu, vědomého zanedbání nebo nedbalosti.
4. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za účelem zamezení dvojího zdanění v případech neupravených ve smlouvě.
5. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.