§ 4. +)
Nárok na vyživovací příspěvek trvá po dobu, po kterou se povolanému brání činnou vojenskou službou, by šel za občanským výdělkem. Vyživovací příspěvek nepřísluší za dobu před 28. říjnem 1918. Příslušníkům vojínů, jimž byl vyživovací příspěvek zastaven z toho důvodu, že povolaný přešel z bývalého rakousko-uherského vojska k československým legiím, nebo k vojsku dohody, nebo jimž byl zastaven z jiného politického důvodu, patří nárok na doplácení vyživovacího příspěvku ode dne zastavení.
V případě, že povolaný z vojska československého sběhl, aneb odsouzen byl k těžkému žaláři, nebo k trestu ještě přísnějšímu, končí nárok dnem sběhnutí, pokud se týče dnem pravoplatnosti rozsudku.
Vystoupí-li povolaný z činné vojenské služby se způsobilostí k výdělku zmenšenou prokazatelně aspoň o 20% následkem služby vojenské, neb utrpí-li dodatečně takové zmenšeni způsobilosti k výdělku následkem útrap způsobených válkou, vyplácí se vyživovací příspěvek jeho příslušníkům i po ukončení války dále až do té doby, kdy vejde nová zákonná úprava vojenských zaopatřovacích požitků v platnost. To platí také y případech, když povolaný v boji padl, anebo se po bitvě pohřešuje, nebo zemře následkem poškození přivoděného činnou vojenskou službou nebo nemocí, vyvolanou neb zhoršenou výkonem služby takové.
------------------------------------------------------------------
+) Pozn. autora:
Ustanovení bylo dotčeno změnou dle zákona č. 120/1921 Sb. z. a n.