Článek 9
Úniky
1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování úniků rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako "celková rtuť", do půdy a vody z příslušných bodových zdrojů neuvedených v ostatních ustanoveních této úmluvy.
2. Pro účely tohoto článku:
a) "úniky" znamenají úniky rtuti nebo sloučenin rtuti do půdy nebo vody;
b) "příslušný zdroj" znamená jakýkoliv významný bodový zdroj úniku vytvořený lidskou činností, který smluvní strana identifikovala a na nějž se nevztahují ostatní ustanovení této úmluvy;
c) "nový zdroj" znamená jakýkoliv příslušný zdroj, jehož stavba nebo podstatná úprava byla zahájena nejméně jeden rok po datu vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu;
d) "podstatná úprava" znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení úniků, kromě jakékoliv změny v únicích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv;
e) "stávající zdroj" znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem;
f) "hodnota limitu úniků" znamená koncentrační nebo hmotnostní limit rtuti nebo jejích sloučenin, často vyjádřených jako "celková rtuť", uniklá z bodového zdroje.
3. Každá smluvní strana, nejpozději tři roky po datu vstupu úmluvy v platnost pro ni, a dále pak pravidelně, identifikuje příslušné kategorie bodových zdrojů.
4. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci úniků a může připravit národní plán stanovující opatření k regulaci úniků a její očekávané cíle a výsledky. Jakýkoliv plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán podle článku 20, může do něj zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce.
5. Opatření zahrnou, dle potřeby, jedno nebo více z níže uvedených:
a) hodnoty limitu úniků pro regulaci, a kde je to možné, snížení úniků z příslušných zdrojů;
b) použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci úniků z příslušných zdrojů;
c) regulační strategii pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci úniků rtuti;
d) alternativní opatření pro snížení úniků z příslušných zdrojů.
6. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář úniků z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje.
7. Konference smluvních stran přijme, co nejdříve je to proveditelné, zásady pro:
a) nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami;
b) metodiku přípravy inventářů úniků.
8. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 3 až 6, a o účinnosti těchto opatření.