ÚMLUVA
Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe
Strany této úmluvy,
potvrzujíce, že středem snah bojovat proti desertifikaci a zmírňovat důsledky sucha jsou lidé v postižených nebo ohrožených oblastech,
odpovídajíce na naléhavé znepokojení mezinárodního společenství zahrnujícího státy i mezinárodní organizace, které se týká nepříznivých dopadů desertifikace a sucha,
vědomy si toho, že suché, polosuché a suché subhumidní oblasti tvoří významný podíl souše na Zemi a jsou přirozeným prostředím a zdrojem obživy velké části jejích obyvatel,
uznávajíce, že desertifikace a sucho jsou problémy celosvětových rozměrů, neboť se týkají všech regionů světa, a že je zapotřebí společného postupu mezinárodního společenství pro boj proti desertifikaci a/nebo za zmírnění
důsledků sucha,
připomínajíce vysokou koncentraci rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých, mezi zeměmi postiženými vážným suchem a/nebo desertifikací, a především tragické důsledky těchto jevů v Africe,
připomínajíce také, že desertifikace je způsobována složitým vzájemným působením fyzikálních, biologických, politických, sociálních, kulturních a hospodářských faktorů,
majíce na zřeteli vliv obchodu a závažných aspektů mezinárodních hospodářských vztahů na schopnost postižených zemí patřičně bojovat proti desertifikaci,
vědomy si toho, že udržitelný hospodářský růst, sociální rozvoj a odstranění chudoby jsou prioritami postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, a jsou podstatné pro dosažení cílů udržitelného vývoje,
majíce na mysli, že desertifikace a sucho ovlivňují udržitelný rozvoj vzájemnými vazbami s důležitými sociálními problémy, jako je chudoba, špatný zdravotní stav a špatná výživa, nedostatek potravy, a s problémy vyplývajícími z migrace, vysídlování osob a demografické dynamiky,
oceňujíce význam dosavadního úsilí a zkušeností států a mezinárodních organizací v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, zejména provádění akčního plánu boje proti desertifikaci, který byl přijat na konferenci Organizace spojených národů o desertifikaci v roce 1977,
uvědomujíce si, že přes snahy v minulosti nesplnil pokrok v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha očekávání a že v rámci udržitelného rozvoje je nutný nový a účinnější přístup na všech úrovních,
uznávajíce platnost a důležitost rozhodnutí přijatých na konferenci Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji, zejména Agendy 21 a kapitoly 12 této agendy, která poskytuje základ pro boj proti desertifikaci,
potvrzujíce znovu v této souvislosti závazky vyspělých zemí obsažené v odstavci 13 kapitoly 33 Agendy 21,
odvolávajíce se na rezoluci Valného shromáždění č. 47/188, zejména na prioritu, kterou rezoluce dává Africe, a další příslušné rezoluce, rozhodnutí a programy Organizace spojených národů týkající se desertifikace a sucha, jakož i příslušná prohlášení afrických států a států z jiných regionů,
potvrzujíce znovu deklaraci z Ria de Janeira o životním prostředí a rozvoji, která ve svém principu 2 stanoví, že státy mají v souladu s Chartou Organizace spojených národů a zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat své zdroje s ohledem na svou politiku ochrany životního prostředí a rozvoje a mají také odpovědnost zajistit, aby činnosti v oblasti jejich jurisdikce nebo kontroly nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi jejich vnitrostátní jurisdikce,
uznávajíce, že vlády příslušných států mají v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha rozhodující úlohu a že pokrok v tomto směru závisí na místním provádění akčních programů v postižených oblastech,
uznávajíce rovněž důležitost a potřebnost mezinárodní spolupráce a partnerství při boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha,
uznávajíce dále, že je důležité vybavit postižené rozvojové země, zejména v Africe, účinnými prostředky, mezi jiným podstatnými finančními zdroji, včetně nových a dodatečných fondů a přístupem k technologiím, bez nichž by obtížně plnily své závazky v rámci této úmluvy,
vyjadřujíce obavy z dopadu desertifikace a sucha na postižené země Střední Asie a Zakavkazska,
zdůrazňujíce důležitou roli, kterou hrají ženy v regionech postižených desertifikací a/nebo suchem, zejména ve venkovských oblastech, a důležitost zajistit účast jak mužů, tak žen na všech úrovních v programech boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha,
kladouce důraz na zvláštní úlohu nevládních organizací a dalších důležitých skupin v programech boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha,
majíce na vědomí vztah mezi desertifikací a jinými problémy životního prostředí celosvětových rozměrů, kterým čelí mezinárodní i národní společenství,
majíce rovněž na vědomí okolnost, že boj proti desertifikaci může přispět k dosažení cílů Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, Úmluvy o biologické rozmanitosti a jiných obdobných úmluv o životním prostředí,
věříce, že strategie boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha budou nejúčinnější, budou-li založeny na důkladném systematickém sledování a přísně vědeckých poznatcích, které budou průběžně přehodnocovány,
uznávajíce naléhavou potřebu zlepšit účinnost a koordinaci mezinárodní spolupráce, aby se usnadnilo provádění vnitrostátních plánů a priorit,
odhodlány přijmout opatření v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha v zájmu současných i budoucích generací,
se dohodly takto: