§ 10
(1) Podle tohoto nařízení se zvyšují důchody a zaopatřovací požitky (dále jen "důchody"), na něž nárok vznikl nebo vznikne do 31. prosince 1956.
(2) Za součást důchodu se nepovažují pro účely zvýšení důchodů podle tohoto nařízení zvýšení důchodu za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem (nemocí z povolání), výchovné, zvýšení pro bezmocnost a ošetřovací a slepecký příplatek.
(3) Pobírá-li táž osoba dva nebo více důchodů z důchodového zabezpečení nebo jemu obdobného veřejného zaopatření anebo dojde-li k souběhu takových důchodů až za účinnosti tohoto nařízení, považuje se pro účely tohoto nařízení úhrn vyplácených důchodů za jeden důchod. Do úhrnu důchodů se nevčítá úrazový důchod a důchod z důchodového připojištění. Byl-li jeden z důchodů před jejich souběhem zvýšen, zaniká nárok na zvýšení tohoto důchodu dnem souběhu. Platí-li pro zvýšení jednotlivých důchodů tvořících úhrn různá ustanovení tohoto nařízení, použije se ustanovení pro důchodce příznivějších.
(4) Má-li důchodce výdělek, pro který se důchod krátí, posuzuje se nárok na zvýšení důchodu podle nekráceného důchodu; pro částku, o kterou se důchod zvyšuje podle tohoto nařízení, neplatí předpisy o krácení důchodu při souběhu s výdělkem.
(5) Zvýšený důchod náleží ode dne splatnosti důchodové splátky.