§ 3
(1) Veřejnými zaměstnanci ve smyslu tohoto dekretu se rozumějí:
1. zaměstnanci v činné službě
a) státu, svazků územní samosprávy, ostatních veřejnoprávních korporací a nadací;
b) ústavů, podniků, fondů a zařízení, jež náležejí subjektům uvedeným pod písm. a) nebo jsou jimi spravovány;
c) pro něž platí zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb. (učitelský zákon);
2. poživatelé odpočivných (zaopatřovacích) platů a čekatelného, kteří jsou v pensijním zaopatření státu a ostatních korporací a subjektů uvedených pod č. 1,
3. osoby, které nespadají pod č. 1 a 2 jen proto, že byly propuštěny ze služeb nebo vyloučeny z pensijního zaopatření zaměstnavatelů uvedených pod č. 1 bez jakýchkoliv nároků na služební nebo odpočivné (zaopatřovací) platy nebo ze služeb vystoupily.
(2) Kde tento dekret užívá slova zaměstnanec (zaměstnanci), rozumějí se tím, pokud se z dekretu jinak nepodává, osoby podle odstavce 1 a pozůstalí po těchto osobách s nárokem na zaopatřovací platy. Při tom nerozhoduje, zda jde o služební (pracovní) poměr veřejnoprávní nebo soukromoprávní (smluvní).