§ 2.
(1) Dávka z úředních úkonů se stanoví se zřetelem k výlohám toho kterého správního odvětví, k rozsahu a obtížnosti jednání, k významu věci a prospěchu, který straně z toho vznikne, buď pevnou sazbou nebo v určitých číselných mezích.
(2) Dávka za úřední úkony nesmí přesahovati 5.000 Kč, za udělení státního občanství 50.000 Kč a za udělení jiných oprávnění nebo poskytnutí výhod 20.000 Kč.
(3) Není-li dávka stanovena pevnou sazbou, vyměří ji příslušný úřad v prvé řadě podle výše nákladu, který projednání věci způsobilo, bere zřetel jednak k rozsahu a obtížnosti jednání, k významu věci, k prospěchu, který straně z toho vznikne, a k jejím majetkovým poměrům, jednak ke kolkovým poplatkům stranou zaplaceným.