Čl. II
1. Pokud byla povinnost zajistit náhradní rekultivaci, zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě stanovena v pravomocných rozhodnutích orgánů ochrany zemědělského půdního fondu o udělení předchozího souhlasu nebo souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nebudou tyto povinnosti v následných rozhodnutích o odnětí zemědělské půdy podle § 14 zákona nadále uplatňovány a zpřesňovány.
2. Povinnost zajistit náhradní rekultivaci, zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě, která byla stanovena orgánem ochrany zemědělského půdního fondu v rozhodnutí podle § 14 zákona vydaném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, je v plném rozsahu platná a musí být splněna.
3. Prokáže-li se dodatečně, že v případech uvedených v bodu 2 jsou stanovená opatření nevhodná z hlediska zájmů tvorby a ochrany životního prostředí a jeho složek, ochrany přírody a zajišťování ekologické stability území, popřípadě neuskutečnitelná z hlediska změn ve vlastnických nebo uživatelských vztazích k určeným pozemkům, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který takové rozhodnutí vydal, na návrh účastníka řízení rozhodne o změně technického způsobu provedení původně stanoveného opatření, zejména ve prospěch budování územních systémů ekologické stability, zakládání ekologicky významné zeleně a řešení protierozní ochrany území, popřípadě rozhodne o náhradním peněžitém plnění. Rozsah nově stanovených opatření musí odpovídat nákladům, které by byly jinak vynaloženy na uskutečnění původně stanovených opatření. Je-li uvedenými skutečnostmi dotčena jen část původně stanovených opatření, postupují orgány ochrany zemědělského půdního fondu obdobně.