§ 23
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:
a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,
b) devizové prostředky, které jí devizová banka je povinen prodat podle § 20 a 21,
c) devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,
d) devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,
e) devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.
(2) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou
a) nákupu nemovitostí v zahraničí,
b) nákupu zahraničních cenných papírů a
c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(3) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2 se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.