§ 8
Druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením
(1) Provozními náklady vynaloženými v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, na které lze zaměstnavateli poskytnout příspěvek podle § 76 zákona, jsou
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou
1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo
2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c) náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na
1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo
2. dopravu materiálu a hotových výrobků,
d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
2. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78a zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a).
(3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad vynaložený v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.