Čl. I
Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb. a vyhlášky č. 270/2005 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
------------------------------------------------------------------
"1) Směrnice Rady 78/663/EES ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Rady 82/504/ES ze dne 12. července 1982, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 90/612/EES ze dne 26. října 1990, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 92/4/EES ze dne 10. února 1992, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 1999/75/ES ze dne 22. července 1999, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2001/50/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2004/47/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/45/ES s ohledem na směs karotenů E 160a (i) a beta karoten E 160a (ii).
Směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 98/66/ES ze dne 4. září 1998, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2000/51/ES ze dne 26. července 2000, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2001/52/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2004/46/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/31/ES s ohledem na E 955 Sukralosu a E 962 Sůl aspartamu-acesulfamu.
Směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a sladidla.
Směrnice Komise 98/86/ES ze dne 11. listopadu 1998, kterou se mění směrnice Komise 96/77/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných potravinových látek jiných než barviva a sladidla.
Směrnice Komise 2006/33/ES ze dne 20. března 2006, kterou se mění směrnice 95/45/ES, pokud jde o žluť SY FCF E (110) a oxid titaničitý (E 171).".
2. V příloze č. 1 položka E 110 Žluť SY zní:
"E 110 ŽLUŤ SY FCF
Synonyma CI potravinářská žluť 3, oranžová žluť S
Definice Žluť SY FCF se v podstatě skládá
z 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)
naftalen-6-sulfonanu disodného
a vedlejších barevných látek spolu
s chloridem sodným a/nebo síranem
sodným jako základními nebarevnými
složkami.
Žluť SY FCF je popisována jako sodná sůl.
Povolena je také sůl vápenatá a draselná.
Skupina Monoazo
Číslo Color Index 15985
Einecs 220-491-7
Kód E E 110
Chemický název 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)
naftalen-6-sulfonan disodný
Chemický vzorec C H N Na O S
16 10 2 2 7 2
Molekulová hmotnost 452,37
Obsah Ne méně než 85 % všech barevných
látek přepočteno na sodnou sůl
1%
E 555 při cca 485 nm ve vodném
1 cm
roztoku při pH 7
Popis Oranžově červený prášek nebo granule
Identifikace
A. Spektrometrie Absorpční maximum ve vodě při cca 485 nm
při pH 7
B. Oranžový roztok
ve vodě
Čistota
Látky nerozpustné Ne více než 0,2 %
ve vodě
Vedlejší barevné látky Ne více než 5,0 %
1-(fenylazo)-2-naftalenol Ne více než 0,5 mg/kg
(Sudan I)
Organické sloučeniny
jiné než barevné látky:
Kyselina 4-aminobenzen-1- -+
sulfonová |
|
Kyselina 3-hydroxynaftalen- |
2,7-disulfonová |
|
Kyselina 6-hydroxynaftalen- |
-2-sulfonová |
+- Celkem ne více než 0,5 %
Kyselina 7-hydroxynaftalen- |
1,3-disulfonová |
|
Kyselina 4,4'- |
diazoaminodi(benzen-sulfonová) |
|
Kyselina 6,6'- |
oxydi(naftalen-2-sulfonová) -+
Nesulfonované primární Ne více než 0,01 % (přepočteno na
aromatické aminy anilin)
Látky extrahovatelné Ne více než 0,2 % za neutrálních
etherem podmínek
Arsen Ne více než 3 mg/kg
Olovo Ne více než 2 mg/kg
Rtuť Ne více než 1 mg/kg
Kadmium Ne více než 1 mg/kg.".
3. V příloze č. 1 položka E 171 OXID TITANIČITÝ zní:
"E 171 OXID TITANIČITÝ
Synonyma CI bílý pigment 6
Definice Oxid titaničitý sestává v podstatě
z čistého oxidu titaničitého
(modifikace anatas a/nebo rutil),
který může být pokryt malými množstvími
oxidu hlinitého (aluminy) a/nebo oxidu
křemičitého pro zlepšení technologických
vlastností produktu
Skupina Anorganická látka
Číslo Color Index 77891
Einecs 236-675-5
Kód E E 171
Chemický název Oxid titaničitý
Chemický vzorec TiO
2
Molekulová hmotnost 79,88
Obsah Ne méně než 99 % na bázi bez oxidu
hlinitého a oxidu křemičitého
Popis Bílý až lehce zbarvený prášek
Identifikace
Rozpustnost Nerozpustný ve vodě a v organických
rozpouštědlech. Rozpouští se pomalu
v kyselině fluorovodíkové a horké
koncentrované kyselině sírové
Čistota
Úbytek hmotnosti sušením Ne více než 0,5 % (105 °C, 3 hodiny)
Úbytek hmotnosti žíháním Ne více než 1,0 % na bázi bez těkavých
látek (800 °C)
Oxid hlinitý a/nebo oxid Celkem ne více než 2,0 %
křemičitý
Látky rozpustné Ne více než 0,5 % na bázi bez oxidu
-1 hlinitého a oxidu křemičitého a kromě
v 0,5 mol.l HCl toho u produktů obsahujících oxid hlinitý
a/nebo oxid křemičitý ne více než 1,5 %
v prodávaném produktu
Látky rozpustné ve vodě Ne více než 0,5 %
Kadmium Ne více než 1 mg/kg
Antimon Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění
Arsen Ne více než 3 mg/kg při úplném rozpuštění
Olovo Ne více než 10 mg/kg při úplném rozpuštění
Rtuť Ne více než 1 mg/kg při úplném rozpuštění
Zinek Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění.".