II.
Ve svém vyjádření k návrhu město Písek (starosta JUDr. Luboš Průša) uvedlo, že předmětná vyhláška byla schválena na zasedání Městského zastupitelstva v Písku dne 10. 11. 1998, když pro její přijetí hlasovalo 20 z celkového počtu 27 zastupitelů. Poté byla vyhláška podepsána starostou a jeho zástupcem a dne 11. 11. 1998 byla vyvěšena na úřední desce městského úřadu pod pořadovým číslem 502 a sejmuta z ní byla dne 26. 11. 1998. Tím prý byly splněny všechny formální náležitosti nutné pro účinnost předmětné vyhlášky.
K obsahu vyhlášky účastník řízení uvedl, že byla vydána v souladu se zmocněním obsaženým v § 17 zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko navrhovatele se údajně opírá o nesprávnou interpretaci vyhlášky uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, protože vyhláška neomezuje provozní dobu pohostinských zařízení ve městě, nýbrž pouze stanoví časové rozmezí pro pořádání veřejných hudebních produkcí jako činností, jež by mohly narušit veřejný pořádek. Takový přístup je podle názoru města v souladu s úmyslem zákonodárce. Město Písek navíc poukazuje na nový zákon o obcích, který v § 10 zakotvuje právo obce vydat vyhlášku k zajištění veřejného pořádku, jež určí podmínky pro pořádání veřejně přístupných hudebních produkcí.
Napadená vyhláška nebyla přijata svévolně za účelem omezení svobody podnikání, nýbrž jako reakce na konkrétní chování narušující veřejný pořádek, a v praxi se prý ukázala vůči těmto negativním případům chování jako účinná. Město Písek konečně uvádí, že v daném případě právo obce na vydání vyhlášky za účelem zajištění veřejného pořádku plně koresponduje její odpovědnosti za věci v samostatné působnosti obce, zejména podle § 14 odst. 1 písm. o) zákona o obcích. Názor Ústavního soudu, který v některých případech vyjádřil, že obec má sice povinnost zajistit místní veřejný pořádek, nicméně nemá za tím účelem být vybavena příslušnými prostředky, je prý neudržitelný.
Ze všech uvedených důvodů město Písek navrhlo, aby byl návrh přednosty okresního úřadu zamítnut.