§ 19.
(1) Politické a státní policejní úřady, jakož i obce mohou v mezích své trestní pravomoci zmocniti orgány veřejné moci, aby pro správní přestupky osobám, které byly při činu přistiženy a jsou ochotny pokutu zaplatiti, ukládaly na místě peněžité pokuty a ihned je vybraly; pokuty na přestupky ukládají se v mezích zákonných sazeb, nesmějí však převyšovati v jednotlivém případě částku 300 Kč. Tohoto ustanovení nelze použíti při správních přestupcích, které se stíhají jen k návrhu nebo k soukromé žalobě; mimo to ho nelze použíti tehdy, byla-li správním přestupkem způsobena škoda, o níž lze rozhodnouti spolu s věcí trestní.
(2) Není-li zmocňující úřad (obec) vůči orgánu veřejné moci úřadem (orgánem) služebním, může býti zmocnění dáno jen se souhlasem služebního úřadu (orgánu).
(3) Orgánům veřejné moci, jejichž úřední činnost se vztahuje na území přesahující správní obvod obce, může dáti zmocnění podle odstavce 1, a to i v oboru obecní trestní pravomoci, okresní úřad. Orgánům veřejné moci, jejichž úřední činnost se vztahuje na území přesahující správní obvod okresu, může dáti zmocnění podle odstavce 1, a to i v oboru trestní pravomoci obcí a okresních (státních policejních) úřadů, zemský úřad.
(4) Obsah zmocnění buď uveden v listině, jíž zmocněný orgán je povinen se vykázati při úředním jednání, požádá-li o to přistižený.
(5) Trestní příkaz podle odstavce 1 buď vydán ve třech vyhotoveních na tiskopise postupně číslovaném a nechť obsahuje označení zmocněného orgánu, případně úřadu (orgánu), jemuž je zmocněný orgán služebně přidělen, výši pokuty a úřední razítko, po případě též označení úřadu (orgánu), jehož jménem bylo zakročeno. Jedno vyhotovení buď vydáno potrestanému, druhé buď předloženo příslušnému úřadu (orgánu) zároveň s vybranou pokutou a třetí zůstane v pokutovém bloku.
(6) Není-li přistižená osoba ochotna zaplatiti pokutu, zmocněný orgán pokutu nevyměří a učiní trestní oznámení příslušnému úřadu (orgánu). Zmocněný orgán je povinen poučiti přistiženou osobu o jejím právu odepříti zaplacení pokuty, o následcích tohoto odepření a o tom, že proti trestnímu příkazu není opravného prostředku.
(7) Je-li přistižená osoba ochotna pokutu zaplatiti, avšak nemůže-li tak na místě učiniti, vydá zmocněný orgán trestní příkaz, který je vyhotoven způsobem uvedeným v odstavci 5 a obsahuje vedle údajů tam stanovených i poučení o tom, kde a do kdy má býti pokuta zaplacena a o následcích nezaplacení. Nebude-li pokuta zaplacena v určené lhůtě, pozbude trestní příkaz platnosti a nastoupí řádné řízení trestní.
(8) Trestní příkaz může býti vydán vhodným způsobem, i v nepřítomnosti osoby, jež trestný čin spáchala, na př. tím, že zmocněný orgán připevní příkaz, vyhotovený podle odstavce 7, na věc, kterou byl trestný čin spáchán a pod. Ustanovení poslední věty odstavce 7 platí i pro tento případ.
(9) Proti trestnímu příkazu není opravného prostředku.
(10) Opatření podle odstavců 1 a 3 buďtež obvyklým způsobem vyhlášena.