Příloha č. 1
Vysvětlení pojmů, vymezení veličin
1. Slyšitelný zvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet se nachází v pásmu 16 Hz až 20 kHz.
2. Vysokofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz.
3. Ultrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je nad pásmem slyšitelných kmitočtů.
4. Nízkofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v pásmu kmitočtů nižších než 100 Hz, na pracovištích nižších než 50 Hz.
5. Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů.
6. Hluk s výraznými tónovými složkami je hluk v jehož třetinooktávovém frekvenčním spektru hladina akustického tlaku v některé třetině oktávy převyšuje hladinu akustického tlaku v sousedících třetinooktávových pásmech o více než 5 dB. Za tónový zvuk se považuje též hudba a zpěv.
7. Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB.
8. Proměnný hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB.
9. Impuls je jednorázový akustický děj, kratší než 0,2 s, převyšující nejméně o 10 dB hluk pozadí.
10. Impulsní hluk je hluk tvořený jedním impulsem nebo sledem impulsů; kdy doba trvání každého impulsu je kratší než 0,2 s a impulsy následují po sobě v intervalech delších než 0,01 s.
11. Vysoce impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem je střelba z ručních zbraní, kování kovů, tlučení, nastřelování hřebíků, buchary, zarážení pilot, výstředníkové lisy, pneumatická kladiva a sbíječky, nárazy při posunování vagónů nebo podobné zdroje.
12. Vysokoenergetický impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin a další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost TNT překračuje 25 g a podobné zdroje.
13. Hladina akustického tlaku
L
p
se vyjadřuje v dB a je určena vztahem
L = 20 log(p/p ) dB
p o
kde
p je okamžitý akustický tlak v Pa,
p je referenční akustický tlak v Pa,
o
-5
p = 2 . 10 Pa.
o
14. Hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu
L
pt
je hladina akustického tlaku stanovená v kmitočtovém pásmu o šíři jedné třetiny oktávy.
15. Špičková hladina akustického tlaku
L
p peak
je nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu.
16. Maximální hladina akustického tlaku
L
p max
je nejvyšší hladina akustického tlaku.
17. Ekvivalentní hladina akustického tlaku
L
eq, T
je určena vztahem
T p(t) 2
L = 10 log ((1/T)∫ [------] dt) dB,
eq,T 0 P
0
popřípadě
T 0,1 L(t)
L = 10 log (1/T ∫ 10 dt dB,
eq,T 0
kde
p(t) je okamžitý akustický tlak v v Pa,
L(t) je okamžitá hladina akustického tlaku v dB,
T je doba, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje.
Vysvětlivky
a) Doba T použitá pro přímé měření nebo pro výpočet
L
eq, T
se vybírá tak, aby dávala výsledky, které jsou reprezentativní pro celou dobu trvání pracovní doby nebo dobu působení hluku.
b) Pro ustálený hluk, jehož hladina se nemění, je
L
eq, T
numericky shodná s hladinou akustického tlaku
L .
p
18. Expozice zvuku
E
T
je určena vztahem
T 2 2
E = ∫ p (t)dt Pa . s
T 0
kde
T je doba, na kterou se vztahuje údaj o expozici zvuku v s,
p(t) je okamžitý akustický tlak v Pa.
19. Hladina expozice zvuku
L
ET
je určena vztahem
L = 10 . log (E /E ) dB
ET T O
kde
2
E je referenční expozice zvuku v Pa . s
0
-10 2
E = 4 . 10 Pa . s
0
případně
L = L + 10 . log (T/T ) dB
ET eq,T 0
kde
T je doba v s, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje
T je referenční časový interval 1 s
0
20. Pro vyjádření vlivu na zdraví se při vyjadřování akustického tlaku, expozice hluku a jejich hladin používá frekvenční vážení filtry A a C dle IEC 651 a G dle ČSN ISO 7196. Použité vážení se musí použít v označení veličiny, např.:
L , L , L , L , L .
pA pAmax pCpeak Aeq,T CE
21. Směnová hladina expozice hluku
L
EX,8h
je dána vztahem
L = L + 10 log (T /T ), dB
EX,8h Aeq,Te e o
kde je
L - ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro dobu T
Aeq,Te e
T - efektivní doba trvání pracovního dne, tj. denní doba trvání
e osobní hlukové expozice pracujícího,
T - referenční doba (8 h = 28 800 s).
o
22. Týdenní hladina expozice hluku
L
EX,w
je dána vztahem
m 0,1(LEX,8h)k
L = 10 log (1/5) ∑ 10 dB
EX,w k=1
kde (L ) jsou hodnoty L pro každý z m pracovních dnů
EX,8h k EX,8h
uvažovaného pracovního týdne.
23. Doba dozvuku je doba potřebná k poklesu hladiny akustického tlaku v uzavřeném prostoru o 60 dB po vypnutí zdroje zvuku daného kmitočtu nebo kmitočtového pásma.
24. Střední doba dozvuku
T
stř,
doba dozvuku zprůměrovaná z hodnot v oktávových pásmech od 250 Hz do 4000 Hz nebo v třetinooktávových pásmech od 200 Hz do 5000 Hz.
25. Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy.
26. Stará hluková zátěž je stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy na veřejných komunikacích, který v tomto prostoru existoval k 1. 1. 2001.
27. Nejistota měření je odhad intervalu hodnot přiřazený výsledku měření, o němž se tvrdí, že uvnitř leží správná hodnota.
28. Ráz (mechanický ráz) je náhlá změna určující veličiny vibrací, která v soustavě vybudí přechodové vzruchy.
29. Otřes je jednorázový děj, při kterém se změní poloha mechanické soustavy v krátkém čase. Otřes je charakterizován náhlou změnou určující veličiny.
30. Určující veličina vibrací je veličina, která popisuje vibrace. Pro potřeby hygienického hodnocení vibrací se jako určující veličina používá hladina zrychlení vibrací
L
a
a efektivní hodnota zrychlení vibrací
a
e.
31. Hladina zrychlení vibrací
L
a
je určena vztahem
L = 20 log (a/a ) dB
a 0
kde
-2
a je okamžité zrychlení vibrací v m.s.
-2
a je referenční hladina zrychlení vibrací v m.s.
0
-6 -2
a = 10 m.s .
0
32. Efektivní hodnota zrychlení vibrací
a
e
je určena vztahem
1 T 2 -2
a = √ - ∫ a (t)dt m.s
e T 0
kde
-2
a(t) je okamžité zrychlení v m.s
T je doba, pro kterou je třeba určit efektivní hodnotu zrychlení v s.
33. Vážená hladina zrychlení vibrací
L
aw
je hladina zrychlení vibrací, která odpovídá kmitočtové korekci pro daný způsob a podmínky přenosu a směr vibrací. Vyjadřuje se v dB.
34. Souhrnná vážená hladina zrychlení je dána vektorovým součtem vážených efektivních hodnot zrychlení ve třech ortogonálních osách.
35. Vibrace přenášené na ruce jsou vibrace, které se přenášejí z vibrující rukojeti nebo jiného předmětu přidržovaného rukou, zejména na ruce exponované osoby (např. vibrace přenášené na pracující z rukojeti ručního mechanizovaného nářadí, vibrace přenášené z řídítek nebo volantu).
36. Celkové vibrace jsou vibrace, které se přenášejí na sedící nebo stojící osobu z vibrujícího sedadla, podlahy nebo plošiny tak, že způsobují vibrace celého organismu. Rozlišují se horizontální nebo vertikální celkové vibrace.
Vibrace přenášené na ležící osobu lze hodnotit jako celkové jen v těch případech, kdy je zabráněno (např. polštářováním) přenosu vibrací kmitočtů vyšších než 20 Hz na páteř a hlavu. V tomto případě se vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla posuzují způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na podélnou osu těla se posuzují způsobem platným pro horizontální vibrace.
Není-li zabráněno přenosu intenzivních vibrací o kmitočtu větším než 20 Hz přímo na páteř a hlavu, posuzují se vibrace přenášené na ležící osobu jako vibrace přenášené zvláštním způsobem.
37. Vibrace přenášené zvláštním způsobem jsou vibrace, které se nemohou označit ani jako celkové vibrace, ani jako vibrace přenášené na ruce; zařazují se sem zejména vibrace, které způsobují intenzívní kmitání horní části páteře i hlavy (např. působení vibrací přenosných motorových křovinořezů).
------------------------------------------------------------------