Článek 5
Definice skutečného vlastníka
1) Pro účely této Smlouvy se "skutečným vlastníkem" rozumí fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, které je úroková platba přiznána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena či přiznána v její vlastní prospěch. Fyzická osoba není považována za skutečného vlastníka, pokud:
a) jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 této Smlouvy;
b) jedná jménem právnické osoby, tedy subjektu, jehož zisk je zdaněn v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS) povoleného podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Jersey nebo subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy; v posledně jmenovaném případě oznámí osoba jméno a adresu tohoto subjektu ekonomickému subjektu, který úroky vyplácí, a ten pak předá tyto informace příslušnému orgánu smluvní strany, v jejíž zemi je sám zřízen;
c) jedná jménem jiné osoby, která je skutečným vlastníkem, a informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.
2) Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, které je úrok vyplácen nebo přiznán, zřejmě není skutečným vlastníkem a pokud se na tuto osobu nevztahují ustanovení odst. 1 písm. a) ani b) tohoto článku, učiní platební zprostředkovatel náležitá opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka. Není-li platební zprostředkovatel schopen určit totožnost skutečného vlastníka, považuje danou osobu za skutečného vlastníka.