Článek 20
1. Konzul může:
a) sepisovat a uschovávat závěti občanů vysílajícího státu;
b) sepisovat a ověřovat listiny o právních úkonech občanů vysílajícího státu; nemůže však sepisovat ani ověřovat listiny o právních úkonech týkajících se nemovitostí, které jsou na území přijímajícího státu;
c) sepisovat a ověřovat listiny o právních úkonech mezi občany státu vysílajícího a občany státu přijímajícího nebo státu třetího, pokud tyto právní úkony mají mít právní účinky na území státu vysílajícího;
d) ověřovat podpisy občanů státu vysílajícího na listinách neuvedených v bodu b) a c);
e) ověřovat výpisy a opisy listin;
f) pořizovat a ověřovat překlady listin;
g) legalizovat listiny vystavené nebo ověřené v přijímajícím nebo vysílajícím státě, jakož i listiny vyhotovené nebo ověřené ve státě třetím, pokud se týkají občanů vysílajícího státu;
h) přijímat od občanů vysílajícího státu do úschovy peníze, listiny a jiné předměty, při čemž nakládání s nimi musí být v souladu s předpisy státu přijímajícího;
i) vykonávat jiné úkony správní podle zmocnění vysílajícího státu, pokud orgány státu přijímajícího nemají proti tomu námitek.
2. Listiny sepsané, ověřené nebo legalizované konzulem podle ustanovení odstavce 1 ve formě předepsané právem vysílajícího státu mají v přijímajícím státě tutéž platnost a průkazní moc jako listiny vyhotovené, ověřené nebo legalizované orgány tohoto státu.