Článek 15
Zaměstnání
1. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže:
a) se příjemce zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a
b) odměny jsou vypláceny osobou nebo za osobu, která je zaměstnavatelem a která není rezidentem druhého státu a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má osoba, která je zaměstnavatelem, ve druhém státě.
3. Rozumí se, že výraz "zaměstnavatel" má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, ve kterém je zaměstnání vykonáváno. Výraz zahrnuje v každém případě osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.
4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku, odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného v mezinárodní dopravě rezidentem smluvního státu mohou být zdaněny v tomto státě.