Článek 7
Zisky podniků
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat, této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou, nebo s jinými podniky, se kterými jedná.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady podniku vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou (včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených), které by byly odpočitatelné, kdyby stálá provozovna byla nezávislým subjektem, který hradil tyto výlohy, ať vznikly ve státě, ve kterém je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
5. Nic v tomto článku se nedotkne uplatnění jakéhokoli zákona smluvního státu vztahujícího se k stanovení daňové povinnosti osoby v případech, kdy informace dostupná příslušným úřadům tohoto státu je nedostatečná pro stanovení zisků, které mají být přičteny stálé provozovně, za předpokladu, že tento zákon se uplatní v souladu se zásadami tohoto článku, pokud to informace dostupné příslušnému úřadu dovolují.
6. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
7. Nic v tomto článku se nedotkne působení jakéhokoli zákona jednoho smluvního státu, který se týká daně ukládané ze zisků z pojištění nerezidentů, za předpokladu, že jestliže příslušný zákon platný v každém ze smluvních států ke dni podpisu této smlouvy bude pozměněn (jiným způsobem než v nepatrném ohledu, čímž by nebyl dotčen jeho obecný charakter), smluvní státy se spolu vzájemně poradí tak, aby se shodly na jakékoliv změně tohoto odstavce, která by byla odpovídající.
8. Jestliže:
a) rezident jednoho smluvního státu má bezprostřední právo, ať přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo více svěřených majetků, na podíly na podnikatelských ziscích podniku, provozovaného ve druhém smluvním státě správcem svěřeného majetku jiného, než je svěřený majetek, který je pokládán pro účely zdanění za společnost, a
b) ve vztahu k tomuto podniku by tento správce, v souladu se zásadami článku 5, měl stálou provozovnu v tomto druhém státě, podnik provozovaný tímto svěřenským správcem se bude považovat za podnik provozovaný v tomto druhém státě, tímto rezidentem prostřednictvím stálé provozovny, která je umístěna v tomto druhém státě, a tento podíl na ziscích z podnikání se přičte této stálé provozovně.