Článek 11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě, na které má bezprostřední nárok rezident druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto úroky mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém mají zdroj, a podle právních předpisů tohoto státu, ale daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků.
3. Výraz "úroky" v tomto článku zahrnuje úroky z vládních cenných papírů nebo z obligací nebo dluhopisů, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti nebo majících nebo nemajících právo účasti na zisku, úroky z jakékoliv jiné formy zadlužení a veškerý jiný příjem srovnatelný s příjmem z půjčených peněz podle právních předpisů vztahujících se k daním smluvního státu, v němž má příjem zdroj.
4. Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže osoba, která má bezprostřední nárok na úrok a která je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je umístěna v tomto druhém státě, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny umístěné v tomto druhém státě a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám, jeho nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu nebo osoba, která je rezidentem tohoto státu pro účely jeho daně. Pokud však osoba platící úroky, ať je rezidentem smluvního státu nebo ne, má ve smluvním státě nebo mimo obou smluvních států stálou provozovnu nebo stálou základnu, v jejíž souvislosti došlo k zadlužení, z něhož jsou placeny úroky, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovně nebo stálé základně, pak za zdroj takových úroků bude považován stát, v němž je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
6. Jestliže v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a osobou mající bezprostřední nárok na úroky nebo mezi oběma a třetí osobou částka zaplacených úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje částku, kterou by byl smluvil plátce s osobou mající nárok na úroky, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů vztahujících se k dani každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
7. Úroky plynoucí z investic oficiálních devizových rezerv vládou jednoho ze smluvních států, jeho peněžními ústavy nebo bankou vykonávající centrální bankovní funkce v tomto státě, budou vyjmuty ze zdanění v tomto druhém smluvním státě.