Článek 2
(1) Každá smluvní strana převezme na žádost druhé smluvní strany bez zvláštních formalit osobu, která nemá státní občanství státu žádné ze smluvních stran (dále jen "občan třetího státu"), jestliže bude prokázáno nebo věrohodně doloženo, že přicestovala protiprávně z území státu žádané smluvní strany na území státu žádající smluvní strany. Protiprávní je takový vstup, jestliže občan třetího státu v okamžiku vstupu na území státu žádající smluvní strany nesplňuje platné podmínky pro vstup podle vnitrostátních předpisů státu žádající smluvní strany.
(2) Povinnost zpětného převzetí podle odstavce 1 se nevztahuje na občana třetího státu, který při vstupu na území státu žádající smluvní strany měl platné vízum nebo jiné platné povolení opravňující k pobytu vydané touto smluvní stranou nebo jemuž bylo po jeho vstupu uděleno touto smluvní stranou vízum nebo jiné povolení opravňující k pobytu.