§ 126
Zvláštní daň z důchodu
(1) Ustanovení § 63 a 65 o zvláštní dani z důchodu se vztahují též
a) na starobní a invalidní (částečné invalidní) důchody, na něž vznikl nárok v době od 1. ledna 1957 do 30. června 1964;
b) na starobní a invalidní důchody, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1957 a jež
1. byly přiznány nebo nově vyměřeny podle předpisů o sociálním zabezpečení platných po 31. prosinci 1956 anebo
2. nebyly podrobeny dani ze mzdy a byly po 31. prosinci 1956 zvýšeny;
c) na vdovské a sirotčí důchody vyměřené z důchodů uvedených pod písm. a) a b);
d) na osobní důchody.
(2) Požívá-li důchodce dva nebo více důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění), podléhá zvláštní dani z důchodu úhrn všech důchodů, a to i tehdy, jestliže nárok na některý z těchto důchodů vznikl před 1. lednem 1957.
(3) Zvýšení důchodu za dobu dalšího zaměstnání vykonávaného před 1. červencem 1964 nepodléhá zvláštní dani z důchodu, jestliže pracovník byl zaměstnán ke dni 1. července 1964 a jde o zvýšení za dobu zaměstnání
a) I. nebo II. pracovní kategorie nebo b) III. pracovní kategorie, po kterou pracovník nepobíral starobní
důchod nebo jeho část.
(4) Nebyl-li důchodce zaměstnán ke dni 1. července 1964, vyloučí se na žádost důchodce ze zdanění zvýšení důchodu za dobu dalšího zaměstnání (odstavec 3) a za dobu odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody.