§ 3.
Při dávkách, jež příslušejí dle § 2 osobám uvedeným v § 1, bod 2.-5., příslušníkům jich rodiny nebo domácnosti (hospodářství), pak osobám oprávněným k výměnku a naturálním dávkám vytčeným v předposledním odstavci § 1, dlužno přihlížeti k tomu, zda osoby ty samy nepěstují na vlastních, najatých neb v užívání daných pozemcích dotyčné polní plodiny.
Mají-li tyto osoby obilí nebo luštěniny vlastní sklizně, přísluší-jim právo na dávku naturální teprve od toho okamžiku, kdy v rámci přípustné pro ně dávky spotřební vlastní zásoby skonsumovaly. Za zachování tohoto předpisu jest odpověden držitel zemědělského podniku, který v případě, že by vydal polní plodiny neb mlýnské výrobky, jimiž stát hospodaří, osobám, které jsou samy zemědělskými podnikateli, jest povinen množství nesprávně vydaných plodin nahraditi ze zásob, které mu byly ponechány pro potřebu vlastního hospodářství.
Zemské politické správy vydají bližší předpisy za tím účelem, aby bylo zajištěno, že osoby stravující se v zemědělském podniku, kterým dle § 1 bylo přiznáno právo přímého zásobení, vedle toho nedostávaly na dotyčnou dobu mlecích výkazů pokud se týče nezásobily se prostřednictvím veřejné aprovisace.