§ 29a
Samovyměření a samodoměření audiovizuálních poplatků
(1) Audiovizuální poplatek tvrzený plátcem nebo poplatníkem v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro podání poplatkového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2) V případě, že plátce nebo poplatník nepodá poplatkové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se poplatek podle tohoto dílu za tvrzený ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení poplatku se neuplatní.
(3) Audiovizuální poplatek tvrzený plátcem nebo poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku podle tohoto dílu.
(5) Audiovizuální poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.
(6) K doměření audiovizuálního poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši.
(7) Dodatečné poplatkové přiznání na audiovizuální poplatek nižší, než je poslední známý poplatek, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení poplatku.
(8) U nedoplatku z částky audiovizuálního poplatku, který má být uhrazen na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro placení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.