I.
Úřad městské části Praha 13, odbor občansko-správní, rozhodnutím ze dne 25. 6. 2001 č. j. R 62/01/Ma uznal Ing. J. Č. (dále jen "stěžovatel") vinným přestupkem na úseku všeobecné vnitřní správy podle § 42 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o přestupcích"), jehož se dopouští od 15. 1. 2001 dosud tím, že si dne 15. 1. 2001 nepřevzal nový občanský průkaz č. 085790 PH s úředně přidělenou adresou Janského 2370/91, Praha 5 - Stodůlky, a tedy od 15. 1. 2001 dosud nemá občanský průkaz, který je podle § 2 odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, (dále jen "zákon o občanských průkazech") povinen mít, čímž naplnil skutkovou podstatu výše citovaného ustanovení zákona o přestupcích. Za to mu byla jako sankce v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 zákona o přestupcích uložena pokuta ve výši 500 Kč a bylo mu uloženo uhradit podle § 79 odst. 1 zákona o přestupcích a podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, náklady řízení v částce 500 Kč. Údaj o místu stěžovatelova trvalého pobytu na adrese K. 1940/1, Praha 5, Úřad městské části Praha 13, odbor občansko-správní, zrušil s odkazem na ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), rozhodnutím ze dne 6. 12. 2000 č. j. OOS/00/No s účinností od data nabytí právní moci rozhodnutí (tj. od 3. 1. 2001), neboť v průběhu řízení zahájeného na návrh stěžovatele bylo prokázáno, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 5. 1997 č. j. 9 C 257/94-93 potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2000 č. j. 16 Co 587/99-169 a na základě usnesení Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 1346/2000-189 (kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze) bylo zrušeno užívací právo stěžovatele k bytu č. 48 v K. ulici 1940/1, Praha 5. Stěžovateli byla následně v souladu s ustanovením § 10 odst. 5 citovaného zákona určena adresa místa trvalého pobytu v místě ohlašovny, v jejímž územním obvodu mu byl trvalý pobyt úředně zrušen, tj. na adrese Janského 2370/91, Praha 5.
Magistrát hlavního města Prahy, odbor občanskoprávních agend, rozhodnutím ze dne 29. 8. 2001 č. j. MHMP 97601/2001, RP 12/2001 odvolání stěžovatele podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), zamítl a citované rozhodnutí Úřadu městské části Praha 13, odboru občansko-správního, potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí Magistrát hlavního města Prahy, odbor občanskoprávních agend, zejména uvedl, že přestupkové jednání bylo stěžovateli provedeným řízením o přestupku prokázáno. Skutková podstata přestupku (stěžovatel odmítl převzít občanský průkaz s tzv. úřední adresou a občanský průkaz nadále nemá) vyplývá z oznámení oddělení občanských průkazů a hlášení pobytu obyvatel odboru občansko-správního Úřadu městské části Praha 13 ze dne 17. 1. 2001 o nepřevzetí občanského průkazu, z úředního záznamu sepsaného v témže oddělení se stěžovatelem dne 15. 1. 2001 a z protokolu o projednání jeho přestupku ze dne 11. 6. 2001. Magistrát hlavního města Prahy, odbor občanskoprávních agend, poukázal na to, že stěžovatelova argumentace, podle níž se přestupku nedopustil, protože odmítl převzít vadný občanský průkaz, který prý obsahoval nepravdivé údaje o místu jeho trvalého pobytu (poznámka: sídlo ohlašovny Úřadu městské části Praha 13, tj. Praha 5-Stodůlky, Janského 2370/91) nemá na jiné posouzení vliv, neboť předmětný přestupek spáchal. Odbor občansko-správní Úřadu městské části Praha 13 rozhodnutím ze dne 6. 12. 2000 č. j. OOS/00/No v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb. zrušil údaj o místu trvalého pobytu stěžovatele na adrese K. 1940/1, Praha 5, s účinností od právní moci rozhodnutí (poznámka: rozhodnutí nabylo právní moci 3. 1. 2001). V souladu s ustanovením § 10 odst. 5 věty druhé zákona o evidenci obyvatel se pak místem trvalého pobytu stěžovatele stalo sídlo ohlašovny (viz výše), v jejímž územním obvodu mu byl trvalý pobyt úředně zrušen. Dne 15. 1. 2001 byl stěžovateli vyhotoven občanský průkaz s úředně přidělenou adresou sídla úřadovny, který téhož dne odmítl převzít. Magistrát hlavního města Prahy, odbor občanskoprávních agend, dále v odůvodnění zdůraznil, že ustanovením § 10 odst. 5 věty druhé zákona o evidenci obyvatel "je prolomena nejen zásada volby místa trvalého pobytu občanem, ale i skutečnost, že místo trvalého pobytu občana může být pouze v objektu, který je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Tímto ustanovením se zavádí institut tzv. ,úřední adresy', která nemusí splňovat podmínky kladené na objekt určený k trvalému pobytu podle ust. § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel". Odvolací orgán uvedl, že v případě úředního zrušení údaje o místu trvalého pobytu občana se nejedná o volbu místa trvalého pobytu občanem, místem jeho trvalého pobytu bude sídlo ohlašovny, "a to do doby, pokud si sám nezvolí jiné místo trvalého pobytu v souladu s ust. § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel. Tomuto výkladu svědčí i ust. § 10 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel, podle kterého z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Údaj o trvalém pobytu občana je považován za administrativní záležitost a nezakládá žádná užívací práva.". Odvolací orgán proto uzavřel s tím, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o přestupcích a správního řádu a že pro jiné posouzení věci nebyly shledány žádné důvody.
V ústavní stížnosti proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odboru občanskoprávních agend, a Úřadu městské části Praha 13, odboru občansko-správního, stěžovatel zejména uvedl, že "žádný přestupek nespáchal ani spáchat nemohl, neboť platný občanský průkaz mu do dnešního dne vyhotoven nebyl, a tudíž jej nemohl převzít". Uvedenými rozhodnutími bylo prý především porušeno jeho základní právo na svobodu pohybu a pobytu [čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, dále byla porušena rovnost občanů (čl. 1 Listiny), zákaz diskriminace (čl. 3 odst. 1 a 3 Listiny), právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí (čl. 7 odst. 1 Listiny), právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 Listiny), právo na ochranu osobnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny). Konkrétně stěžovatel poukázal na to, že občanský průkaz s tzv. úředně přidělenou adresou odmítl převzít, neboť obsahuje údaje, které jsou v rozporu se skutečností. (Jako místo trvalého pobytu je zde uvedeno sídlo ohlašovny, což neodpovídá realitě, protože zde nebydlí, nezdržuje se a nemá žádné věci a ani mu pobývání ve smyslu zákona o evidenci obyvatel na této adrese nebylo a není dodnes umožněno.) Stěžovatel dodal, že občanský průkaz je podle § 2 odst. 1 zákona o občanských průkazech veřejnou listinou, která podle § 134 občanského soudního řádu potvrzuje, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. Nově vydaný občanský průkaz se proto podle stěžovatele v údaji o trvalém pobytu dostává do rozporu s citovaným ustanovením občanského soudního řádu "a jako takový je tento úřední doklad o osobě stěžovatele neplatný, a tudíž stěžovatelem neakceptovatelný". V dalším stěžovatel poukázal na to, že podle § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí, a že může (nikoliv tedy musí) mít jen jedno místo trvalého pobytu, čímž "dává občanovi možnost volby mezi jedním a žádným místem trvalého pobytu. ...ze zákona o evidenci obyvatel nevyplývá povinnost občana mít místo trvalého pobytu". Stěžovatel se proto domnívá, že v jeho situaci (a s přihlédnutím k tomu, že podle § 3 odst. 2 zákona o občanských průkazech je povinným údajem zapisovaným do občanského průkazu trvalý pobyt občana), tj., když mu byl jeho předchozí trvalý pobyt úředně zrušen v souladu s § 12 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel, je třeba, aby mu byla "tato skutečnost, tj. zrušení jeho trvalého pobytu, jako jediná pravdivá vyznačena v jeho novém občanském průkazu". Stěžovatel dále považuje za vykonstruovaný ten výrok odvolacího orgánu, podle něhož ustanovením § 10 odst. 5 věty druhé zákona o evidenci obyvatel se zavádí institut tzv. úřední adresy, která nemusí splňovat podmínky kladené na objekt určený k trvalému pobytu podle § 10 odst. 1 citovaného zákona, neboť v textu zákona nic takového uvedeno není. Stejně tak - ve vztahu k tvrzení odvolacího orgánu, že ustanovením § 10 odst. 5 věty druhé zákona o evidenci obyvatel je prolomena zásada volby místa trvalého pobytu občanem - stěžovatel poukazuje na to, že "z textu zákona rovněž nevyplývá, že by tzv. úřední adresa mohla být uvedena v občanském průkazu proti vůli občana" [poznámka: Z ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona o občanských průkazech však plyne, že povinným údajem zapisovaným do občanského průkazu je i trvalý pobyt občana.]. V takovém případě by se uvedené ustanovení dostávalo do rozporu s čl. 1 Listiny, neboť právo volby adresy pobytu občana v České republice musí podle čl. 1 Listiny platit pro všechny občany České republiky bez rozdílu a není možné v tomto případě občanovi úředně přidělit adresu jeho trvalého pobytu, když navíc na uvedené adrese pobývat nelze. Stěžovatel konečně uvedl, že z nově vyhotoveného občanského průkazu (v němž je adresa ohlašovny uvedena jako "trvalý pobyt") nebylo nijak patrno, že adresa Janského 2370/91, Praha 5-Stodůlky, je pouze "úřední adresou" stěžovatele, nikoliv adresou pobytu občana podle zákona, na níž však skutečně nepobývá ani mu pobývání není umožněno. Stěžovatel proto konstatuje, že údaje uvedené v nově vyhotoveném občanském průkazu č. 085790 PH jsou v rozporu se skutečností, takto vyhotovený občanský průkaz neodpovídá požadavkům kladeným na veřejnou listinu, a není tedy občanským průkazem ve smyslu zákona. Stěžovatel, který jej odmítl převzít, proto trvá na tom, že se svým jednáním nedopustil žádného přestupku, a je přesvědčen, že nařízení jakékoliv adresy trvalého pobytu (tj. trvalý pobyt) bez jeho souhlasu je v rozporu s Listinou a že se napadená rozhodnutí správních orgánů dotýkají jeho výše uvedených základních práv.
Podle názoru stěžovatele proto došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv v přímé souvislosti s aplikací ustanovení § 10 odst. 5 věty druhé zákona o evidenci obyvatel správními orgány, podle něhož "Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.". Citované ustanovení není podle názoru stěžovatele v souladu s ústavním pořádkem České republiky, neboť jeho aplikací proti vůli občana dochází k porušování výše uvedených základních práv a svobod a zvláště práva na svobodu pohybu a pobytu ve smyslu čl. 14 odst. 1 Listiny.
Proto stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil ustanovení § 10 odst. 5 věty druhé zákona o evidenci obyvatel ve znění: "Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen." a posléze aby senát Ústavního soudu zrušil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru občanskoprávních agend, ze dne 29. 8. 2001 č. j. MHMP 97601/2001, RP 12/2001, ve spojení s rozhodnutím Úřadu městské části Praha 13, odboru občansko- -správního, ze dne 25. 6. 2001 č. j. R 62/01/Ma.