6. Postup
6.1 Příprava vzorku
6.1.1 Do kádinky na 150 ml se přesně naváží zkušební vzorek (m gramů) prostředku, který obsahuje asi 20 až 50 mg resorcinolu.
6.1.2 Okyselí se kyselinou chlorovodíkovou (4.1) do kyselé reakce (je potřeba přibližně 2 až 4 ml), přidá se 10 ml (40 mg DHT) roztoku vnitřního standardu (4.7) a promíchá se. Ethanolem (4.3) se převede do odměrné baňky na 100 ml, doplní se ethanolem po rysku a promíchá.
6.1.3 250 μl roztoku (6.1.2) se nanese na deaktivovanou desku se silikagelem (4.4) jako nepřerušovaná linie o délce přibližně 8 cm. Je třeba dbát na to, aby linie byla co nejužší.
6.1.4 Na stejnou desku se stejným způsobem (6.1.3) nanese 250 μl směsi standardů (4.8).
6.1.5 Do dvou bodů startovací linie se nanese po 5 μ1 roztoků 4.6 a 4.7 k usnadnění lokalizace skvrn po vyvolání.
6.1.6 Deska se vyvíjí v nenasycené komoře naplněné vyvíjecím rozpouštědlem (4.5), dokud čelo rozpouštědla nedosáhne vzdálenosti 12 cm od startovací linie; obvykle to trvá asi 45 minut. Deska se usuší na vzduchu a zóna resorcinolu/DHT se lokalizuje pod krátkovlnným UV světlem (254 nm). Obě tyto sloučeniny mají přibližně stejnou hodnotu
R
f.
Poloha pásů se vyznačí tužkou ve vzdálenosti 2 mm od vnějšího tmavého rozhraní pásů. Tyto zóny se z desky odstraní a adsorbenty každého pásu se shromáždí v lahvi na 10 ml.
6.1.7 Adsorbent obsahující vzorek a adsorbent obsahující směs standardů se extrahují následujícím způsobem:
Přidají se 2 ml methanolu (4.2) a extrahuje se jednu hodinu za neustálého míchání. Směs se zfiltruje a extrakce se opakuje po dobu dalších 15 minut se 2 ml methanolu.
6.1.8 Extrakty se spojí a rozpouštědlo se nechá přes noc odpařit ve vakuovém exsikátoru naplněném vhodným sušicím prostředkem. Nezahřívat.
6.1.9 Odparky (6.1.8) se silylují způsobem popsaným v bodě 6.1.9.1 nebo 6.1.9.2.
6.1.9.1 Mikrostříkačkou se přidá 200 μ1 BSTFA (4.9.1) a směs se nechá v uzavřené nádobě 12 hodin při pokojové teplotě.
6.1.9.2 Mikrostříkačkou se postupně přidá 200 μl HMDS (4.9.2) a 100 μl TMCS (4.9.3), směs se zahřívá v uzavřené nádobě 30 minut na 60 °C. Směs se ochladí.
6.2 Plynová chromatografie
6.2.1 Chromatografické podmínky
Kolona musí poskytovat rozlišení R rovné nebo lepší než 1,5, kde:
2d' (r - r )
2 1
R = -------------
w + w
1 2
kde:
r a r = retenční časy dvou píků v min.,
1 2
w a W = šířky píků v polovině výšky píků v mm,
1 2
d' = rychlost posuvu papíru v mm/min.
Následující kolona a podmínky pro plynovou chromatografii se ukázaly jako vhodné:
Materiál kolony: nerezová ocel
Délka 200 cm
Vnitřní průměr: ≈3 mm
Náplň: 10 % OV-17 na Chromosorbu WAW, 100 až 120 mesh
Plamenový ionizační detektor
Teplotní režim:
Kolona: 185 °C (izotermální)
Detektor: 250 °C
Nástřik: 250 °C
Nosný plyn: dusík
Průtok: 45 ml/min
Průtoky vodíku a vzduchu se nastaví podle pokynů výrobce.
6.2.2 Do plynového chromatografu se nastříkne 1 až 3 μl roztoků připravených podle bodu 6.1.9. Pro každý roztok (6.1.9) se provede pět nástřiků, změří se plochy píků, vypočte se průměr a poměr ploch píků: S = plocha píku resorcinolu/plocha píku DHT.