Článek 2
Imunita Organizace vůči jurisdikci a exekuci
(1) Pokud se výslovně v konkrétním případu nezřekla imunity, má Organizace v rozsahu své úřední činnosti imunitu vůči jurisdikci vyjma případů souvisejících s:
(a) jakoukoli obchodní činností;
(b) občanskoprávní žalobou na náhradu škody vzniklé z nehody způsobené motorovým vozidlem nebo jiným dopravním prostředkem patřícím Organizaci nebo jejím jménem provozovaným, nebo s dopravním přestupkem týkajícím se tohoto dopravního prostředku;
(c) na základě konečného rozhodnutí soudu provedeným obstavením platů a požitků včetně penzijních nároků, které Organizace dluží zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci;
(d) proti nárokem přímo souvisejícím se soudním řízením zahájeným Organizací.
(2) Bez ohledu na odstavec 1 nepodléhá Organizace žalobám týkajícím práv a povinností dle Úmluvy podaným k soudům smluvních stran Protokolu smluvními stranami k Protokolu nebo osobami jednajícími pro ně nebo vyvozujícími nároky vůči nim.
(3) Majetek a aktiva Organizace nacházející se kdekoli a v držení kohokoli jsou zproštěny vůči jakékoli prohlídce, zadržení, zabrání, zabavení, konfiskaci, vyvlastnění, obstavení či exekuci, ať ze strany výkonného, správního či soudního orgánu, kromě:
(a) obstavení nebo exekuce s cílem splnit povinnost uloženou rozhodnutím soudu, které se týkají jakéhokoli řízení, jež lze proti Organizaci zahájit podle odstavce 1;
(b) jakéhokoli kroku přijatého podle práva dotyčného státu, který je dočasně nezbytný v souvislosti s prevencí nebo vyšetřováním nehod týkajících se motorových vozidel nebo jiných dopravních prostředků patřících Organizaci nebo jejím jménem provozovaných;
(c) vyvlastnění týkajícího se nemovitostí pro veřejné účely, kde je obratem vyplacena přiměřená náhrada, za předpokladu, že toto vyvlastnění nenaruší plnění funkcí a provoz Organizace.