Článek 23
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jedné nebo obou smluvních stran vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují domácí právní předpisy těchto stran, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvní strany, jejíž je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 22 odstavec 1, úřadu smluvní strany, jejíž je státním občanem nebo podle jejíchž platných právních předpisu je zřízena (v případě České republiky), nebo, ve které má právo na pobyt nebo ve které je právně ustanovena nebo jinak založena (v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti). Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhé smluvní strany tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu s touto smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty v domácích právních předpisech smluvních stran.
3. Příslušné úřady smluvních stran se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění této smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených v této smlouvě.
4. Příslušné úřady smluvních stran mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců, a to včetně prostřednictvím společné komise složené z nich samých nebo jejich zástupců.