§ 7.
(1) Všechny peněžní ústavy, které přijímají vklady na vkladní knížky [listy; § 1, odst. 2 a § 2 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech) , akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění čl. XIII a XIV zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.] nebo na pokladniční poukázky, jsou povinny ukládati u ústavu 10 % svého přírůstku těchto vkladů tak dlouho, až jejich celkový vklad u ústavu dosáhne 5 % úhrnného stavu takových vkladů, a tento celkový vklad na této výši udržovati. Přírůstek jest peníz, o který stav vkladů na vkladní knížky (listy) a na pokladniční poukázky bez úroků jest ke konci bilančního roku vyšší proti stavu z počátku téhož roku. U svazů [ústředí; § 2, odst. 1, písm. d) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. ve znění čl. XIV zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.] se však ani do přírůstku, ani do úhrnného stavu vkladů nečítají vklady od členů nebo členských svazů. Klesne-li u peněžního ústavu stav vkladů napřed uvedených pod stav k 1. lednu 1934 a prokáže-li takový ústav naléhavou potřebu pohotových prostředků, lze mu vrátiti zcela nebo z části jeho vklad na dobu, pokud tato potřeba trvá.
(2) ústřední sociální pojišťovna v Praze a Všeobecný pensijní ústav v Praze jsou povinny ukládati u Ústavu 10 % přírůstku svého jmění trvale uložitelného tak dlouho, až jejich celkový vklad u ústavu dosáhne 5 % úhrnného stavu tohoto jmění, a tento celkový vklad na této výši udržovati. Přírůstek jest tu peníz, o který stav jmění trvale uložitelného jest ke konci bilančního roku vyšší proti stavu z počátku téhož roku.
(3) Všechny životní pojišťovny jsou povinny ukládati u Ústavu 15 % přírůstku svých prémiových reserv, vztahujících se k jejich přímému tuzemskému obchodu, tak dlouho, až jejich celkový vklad u ústavu dosáhne 10 % úhrnného stavu těchto reserv, a tento celkový vklad na této výši udržovati. Přírůstek jest tu peníz, o který stav takových prémiových reserv jest ke konci bilančního roku vyšší proti stavu z počátku téhož roku. U tuzemských pobočných závodů životních pojišťoven se sídlem v cizině přihlíží sek takovým prémiovým reservám těchto pobočných závodů.
(4) Ústavy, v odstavcích 1 až 3 uvedené, jsou povinny odváděti náležitý peníz vkladu do tří měsíců po dni, k němuž jest jejich roční účetní závěrka sestavena, po prvé do dne 31.března 1935; na účet této povinnosti jest jim odváděti koncem každého kalendářního čtvrt letí, po prvé dne 31. března 1934, zálohou přiměřené splátky. Ze vkladů včas neodvedených platí se úrok z prodlení ve výši přesahující o 2 % sazbu v odstavci 7 uvedenou; Ústav jest oprávněn vybrati nedoplatek i s úroky z prodlení směnkou na liknavý ústav vydanou a tento jest povinen ji přijmouti (§§ 16 a další směnečného zákona).
(5) Ústavy, v odstavcích 1 až 3 uvedené, jsou povinny vykazovati ústavu stav vkladů(jmění trvale uložitelného, prémiových reserv) k rozhodnému dni, podávati mu vysvětlivky, potřebné ku přezkoušení těchto výkazů a připustiti nahlédnutí do svých obchodních knih a jejich dokladů, pokud jest to nezbytno ke zjištění správnosti těchto výkazů a vysvětlivek.
(6) Peněžní ústavy, povinně podle obecných právních předpisů nebo stanov ke svazu(ústředí; odstavec 1) přičleněné, jsou v příčině výkonu povinností, uložených v odstavcích 4 a 5, zastupovány svým svazem (ústředím).
(7) Vklady ústavů, uvedených v odstavcích 1 a 3, zúročí ústav sazbou 3 3/4% a vklady ústavů, uvedených v odstavci 2, sazbou 4 1/2%. Tyto sazby mohou býti změněny vládní vyhláškou po slyšení správního výboru ústavu.
(8) Vklady ústavů pojišťovacích (odstavce 2 a 3) účtují se odděleně od vkladů ústavů peněžních (odstavec 1). S hlediska právních předpisů o uložení jmění pojišťoven soukromých jest vklady podle odstavce 3 posuzovati za zápůjčky státu poskytnuté; tyto vklady mohou býti jen výjimečně z důležitých důvodů započteny do povinné držby státních papírů.