§ 320
(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány
a) ve věcech přestupků obecné předpisy o přestupcích, 5c)
b) obecné předpisy o správním řízení, jde-li o řízení ve věcech
1. celních a jiných správních deliktů,
2. zajištění zboží a věcí pro řízení o přestupcích a deliktech,
3. povolení nebo odnětí povolení být ručitelem a vydávat celní a ručící dokumenty podle mezinárodní smlouvy,
4. vyloučení osob z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR,
5. povolení nebo odnětí povolení k zajištění celního dluhu,
6. povolení nebo odnětí povolení nezajišťovat celní dluh,
7. vydání osvědčení o původu zboží a povolení schváleného vývozce při osvědčování původu zboží a zrušení těchto povolení a osvědčení,
8. vydání závazných informací a zrušení jejich platnosti,
9. povolení nebo odnětí povolení k použití režimu s ekonomickými účinky a k provozování celního skladu, povolení změn v těchto povoleních a prodloužení jejich platnosti,
10. povolení dopravy přes státní hranice mimo celní přechod a od celního přechodu po jiných něž celních cestách,
11. povolení jiné přepravy přes celní přechod, než pro kterou je celní přechod určen,
12. schválení dočasného skladu a stanovení podmínek k dočasnému uskladnění zboží,
13. povolení zjednodušeného postupu včetně místního řízení a odnětí tohoto povolení,
14. povolení zničit zboží nebo jej přenechat ve prospěch státu,
c) v ostatních věcech obecné předpisy o správě daní a poplatků. 11)
(2) Vznikl-li celní dluh podle § 239 až 242, je místně příslušným k vyměření cla celní úřad, který rozhodné skutečnosti zjistil jako první.
(3) Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiných ustanovení tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, 11) je místně příslušný Celní úřad Praha I.