§ 2
(1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) neionizujícím zářením elektromagnetické záření, které není schopno ionizovat atomy a molekuly, a elektrická a magnetická pole,
b) expozicí jakákoli situace, kdy je osoba vystavena elektrickému nebo magnetickému poli, poli elektromagnetické vlny nebo elektrickému proudu, vyvolaným jinak než fyziologickými procesy nebo jinými přirozenými procesy v těle,
c) nejvyššími přípustnými hodnotami hodnoty veličin, které bezprostředně souvisejí s biologickými efekty a vznikají při expozici osob,
d) referenční úrovní hodnoty přímo měřitelných veličin, pomocí nichž se zjišťuje, zda u osoby vystavené expozici nemohou být překročeny přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.
(2) Další vysvětlení fyzikálních pojmů, definic a označení veličin a jednotek, potřebných matematických vztahů, použitých fyzikálních jednotek a fyzikálních konstant, jakož i způsobů charakterizování zdrojů polí a záření pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.1011 Hz je obsaženo v příloze č. 2.