§ 10
Očkování osob odjíždějících do ciziny a osob přijíždějících z ciziny
(1) Českoslovenští státní příslušníci jsou povinni podrobit se před cestou, před níž musí být očkováni podle mezinárodních zdravotnických předpisů, 3) včas očkováni nejen proti choleře, moru a žluté zimnici, ale podle potřeby i proti jiným přenosným nemocem, které určí hlavní hygienik České republiky. Povinnost podrobit se očkování proti přenosným nemocem, určeným hlavním hygienikem České republiky, zaniká po uplynutí dvou měsíců od jejího stanovení, neurčí-li hlavní hygienik České republiky jinak.
(2) Cestující ze států, které určí hlavní hygienik České republiky, jsou povinni předložit zdravotnické službě v hraničních přechodech, popřípadě jiným hraničním orgánům k tomu pověřeným, mezinárodní osvědčení o očkování. Nemohou-li cestující předložit osvědčení o očkování, musí být vyzváni, aby se dali očkovat. Po očkování jsou během inkubační doby pod zvýšeným zdravotnickým dozorem. Odmítnou-li očkování, může být podle epidemiologické situace buď zakázán vjezd nebo průjezd, nebo jim může být nařízena na dobu inkubace karanténa, popřípadě ve výjimečných případech zvýšený zdravotnický dozor.
------------------------------------------------------------------
3) Mezinárodní zdravotnický řád přijatý na 22. světovém zdravotnickém shromáždění v Bostonu v r. 1969.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 189/1948 Sb., o zřízení a Ústavě Světové zdravotnické organizace a o Protokolu o Mezinárodním úřadu zdravotnictví, přijatých dne 22. 7. 1946 na Mezinárodní zdravotnické konferenci v New Yorku.