Článek 46
1. O úmrtí státního příslušníka vysílajícího státu na území přijímajícího státu uvědomí příslušný orgán tohoto státu neprodleně konzulární úřad.
2. Konzulární úředník vysílajícího státu má právo požádat příslušný orgán přijímajícího státu o bezodkladná opatření nezbytná k zajištění a správě dědictví zanechaného v tomto státě zemřelým státním příslušníkem vysílajícího státu a o informaci o případných opatřeních, která již byla učiněna. Při zajišťování těchto opatření může konzulární úřad poskytnout svou pomoc přímo nebo prostřednictvím svého zástupce.
3. Jestliže po splnění formalit spojených s dědictvím v přijímajícím státě připadne movité dědictví nebo výtěžek z prodeje movitostí nebo nemovitostí dědici, oprávněnému účastníku nebo odkazovníku, který je státním příslušníkem vysílajícího státu a který nemá pobyt v přijímajícím státě a nejmenoval svého zmocněnce, předají je orgány přijímajícího státu konzulárnímu úřadu vysílajícího státu za podmínky, že:
a) způsobilost dědice, oprávněného účastníka nebo odkazovníka byla prokázána;
b) příslušné orgány přijímajícího státu dají tam, kde to přichází v úvahu, souhlas s předáním dědictví nebo výtěžku z jeho prodeje;
c) veškeré dědické dluhy ohlášené ve lhůtě předepsané právními předpisy přijímajícího státu jsou zaplaceny nebo zajištěny;
d) poplatky a daně z dědictví jsou zaplaceny nebo zajištěny.
4. Jestliže státní příslušník vysílajícího státu, který nemá trvalý pobyt v přijímajícím státě, zemře na území tohoto státu, budou jeho svršky a peněžní částky, které měl v okamžiku úmrtí s sebou a které nebyly vyžádány přítomným dědicem, prozatímně předány do úschovy konzulárnímu úřadu vysílajícího státu bez dalších formalit, přičemž se pro správní nebo soudní orgány vyhrazuje v zájmu příslušného řízení právo na jejich převzetí. Konzulární úřad musí tyto věci a peněžní částky předat kterémukoli orgánu přijímajícího státu pověřenému jejich správou nebo likvidací. Konzulární úřad musí dodržovat právní předpisy přijímajícího státu o vývozu těchto svršků a převodu peněžních částek.
5. Ve věcech dědických platí rovněž ustanovení článku 36 této úmluvy.