§ 63.
Výkon ochranného dozoru a ochranné výchovy, nařízených podle tohoto zákona, jakož i otázka nákladů na ně budou na. tu dobu, dokud nenabude účinnosti zákon o ochranné výchově, upraveny vládním nařízením podle těchto zásad:
1. Ochranný dozor vykonává a nad výkonem ochranné výchovy v rodině bdí příslušný soud poručenský nebo na jeho požádání poručenský soud, v jehož obvodě se mladistvý trvale zdržuje; při tom užije pomocného zařízení pro soudní péči o mládež nebo pomoci důvěrníka (ochranného dozorce), jehož sám zřídí. Právo podávati opravné prostředky přísluší také pomocnému zařízení pro soudní péči o mládež a ochrannému dozorci.
2. Ochranná výchova ústavní budiž vykonávána v ústavech veřejných; se svolením ministerstva sociální péče může býti vykonávána též v ústavech soukromých.
3. Nad výkonem ochranné výchovy v takovém ústavě (čís. 2) bdí dozorčí rada, která se skládá ze soudce jako předsedy a dvou osob činných v ochranné péči o mládež jako přísedících. Předsedu dozorčí rady a jeho náhradníka ustanoví ministr spravedlnosti, přísedící a jejich náhradníky zvolí zemský výbor, v jehož obvodě se ústav nalézá, přihlížeje k návrhům ústředních organisací pro péči o mládež svého obvodu.
4. Kárné tresty a péče o propuštěné buďtež upraveny podle obdoby § 18 a 22.
5. Dozorčí rada rozhoduje o propuštění mladistvého z ochranné výchovy ústavní neb o její změně. Totéž právo přísluší poručenskému soudu, jde-li o ochranný dozor nebo rodinnou ochrannou výchovu nebo jde-li o dodatné rozhodování o ochranných opatřeních (§ 24), nařízených poručenským soudem.
6. Propuštění z ochranného dozoru nebo z ochranné výchovy může se státi také podmíněně na přiměřenou dobu zkušebnou. Ustanovení § 19, čís. 8 platí i tu.
7. Ochranný dozor a ochranná výchova nebuďtež vykonávány po dobu činné služby vojenské. Vystoupí-li osoba, jejíž ochranný dozor neb ochranná výchova byly nařízeny, z činné služby vojenské před dokončením dvacátého prvního roku svého věku, budiž o tom podána zpráva soudu nebo dozorčí radě, které nařídily ochranné opatření.
8. Proti usnesení dozorčí rady o propuštění z ochranné výchovy a její přeměně je přípustná stížnost, o níž platí přiměřeně ustanovení § 52.
9. Náklad na ochrannou výchovu odsouzeného mladistvého náleží k nákladům trestního řízení, které zakládá stát. Za tento náklad ručí ten, kdo má podle ustanovení občanského práva hraditi útraty výchovy mladistvého, a to do té částky, kterou by tato výživa a výchova jej stála za dobu, po kterou ochranná výchova trvá; zavinil-li však zpustnutí mladistvého, ručí za celý náklad ochranné výchovy. O ručení a jeho výši rozhodne soud, který vydal odsuzující rozsudek v první stolici. Proti výroku o ručení a jeho výši lze podati stížnost nebo, je-li obsažen v rozsudku, odvolání.
10. Náklad na ochrannou výchovu lze dobývati na tom, kdo je povinen jej hraditi, i na tom, kdo za něj ručí, jedině, není-li tím ohrožena jeho výživa nebo výživa jeho rodiny neb osob, kterým je po zákonu povinen poskytovati výživu.