§ 5.
(1) Uzná-li soud mladistvého vinným, může:
upustiti od potrestání,
odsouditi ho k trestu podmíněně,
odsouditi ho k trestu nepodmíněně.
(2) Ve všech těchto případech může soud naříditi ochranný dozor neb ochrannou výchovu podle ustanovení tohoto zákona (§ 11 a 12).
(3) Z uvedených možností zvolí soud v mezích dalších ustanovení tu, kterou uzná nejúčelnější pro mravní vývoj mladistvého. Při tom uváží zejména povahu činu, okolnosti, za kterých byl spáchán, pohnutky, které mladistvého k činu vedly, dále poměry, ve kterých vyrostl a byl vychován, posavadní způsob jeho života, jeho povahu i věk i stupeň jeho rozumové vyspělosti a mravní zkaženosti.
(4) Kromě toho může soud usnesením uděliti napomenutí osobám, kterým náleží pečovati o mladistvého.