§ 47.
(1) Při hlavním přelíčení s mladistvým-budiž pečováno o to, aby nepřišel do styku s provinilci staršími než osmnáct let. To platí také o jiných úředních jednáních s mladistvými.
(2) Nebyl-li mladistvý při hlavním přelíčení slyšen, nelze pod zmatečností vynésti rozsudek.
(3) Před senátem mládeže nelze pod zmatečností konati hlavní přelíčení v nepřítomnosti obhájce mladistvého.
(4) Zákonný zástupce a zástupce pomocného zařízení pro soudní péči o mládež má právo vždy býti přítomen při hlavním přelíčení a ujmouti se u něho slova.
(5) Soud může mladistvému rozkázati, aby opustil soudní síň při některých částech hlavního přelíčení, zejména při řeči obhájcově a při výslechu přezvědných osob, svědků a znalců o osobě mladistvého, lze-li se obávati, že by tato část líčení mohla na něho působiti nepříznivě. Nové okolnosti při tom na jevo vyšlé, které odůvodňují podezření proti obviněnému, buďtež mu před ukončením průvodního řízení oznámeny, aby se o nich mohl vyjádřiti.