§ 25.
(1) Dokonal-li vinník před zavedením trestního řízení nebo za jeho trvání osmnáctý rok svého věku, platí ustanovení této hlavy s úchylkami uvedenými v odstavci (2) až (5).
(2) Ochrannou výchovu nařídí soud, jen lze-li hledíc na věk vinníka a ostatní jeho poměry se nadití, že výkon ochranné výchovy do dokonaného dvacátého prvního roku bude míti výsledek. Nenařídí-li soud ochrannou výchovu a jsou-li tu zákonné podmínky pro výrok o zadržení v nucené pracovní kolonii nebo v donucovací pracovně, může soud učiniti takový výrok.
(3) Trest zavření uloží soud, jen když jde o osobu mravně nezkaženou a když je možné vykonati uložený trest neb aspoň značnější jeho část do dokonaného dvacátého prvního roku věku. Jinak uloží soud trest podle zákonů trestních; jeho délka řídí se však ustanovením § 8.
(4) Ustanovení § 6, odst. (1) a (2), a § 9, odst. (3) a (4), lze užíti jen, když vinník v době vynesení rozsudku nedosáhl ještě devatenáctého roku věku.
(5) Soud odsuzující vinníka pro trestný čin spáchaný před dokonaným osmnáctým rokem a zároveň pro sbíhající se s ním trestný čin spáchaný později, užije ustanovení této hlavy, i pokud jde o trestný čin posléze uvedený, náleží-li tento čin k příslušnosti okresního soudu a je-li trestný jen trestem peněžitým nebo trestem na svobodě, který není delší než trest stanovený zákonem na čin spáchaný před dokonaným osmnáctým rokem (§ 8). Jinak platí jak o trestném činu spáchaném před dokonaným osmnáctým rokem, tak o trestném činu, který byl spáchán později, ustanovení trestních zákonů; důvod vylučující trestnost podle § 2, odst. (2), a meze trestní sazby podle § 8 a 9 platí však pro čin spáchaný před dokonaným osmnáctým rokem i v tomto případě.