Článek 7
Spory mezi smluvními stranami
1) Každý spor mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této Dohody bude, pokud možno, řešen přátelsky.
2) Pokud spor nemůže být takto urovnán do šesti měsíců následujících po dni, kdy jedna ze smluvních stran o takové jednání požádala, bude z podnětu jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu.
3) Rozhodčí soud bude sestaven případ od případu tak, že každá smluvní strana jmenuje jednoho člena. Tito dva členové se pak dohodnou na občanovi třetího státu jako svém předsedovi, který jím bude jmenován oběma smluvními stranami. Členové soudu musí být jmenováni do dvou a předseda do čtyř měsíců ode dne, kdy jedna ze smluvních stran oznámila druhé smluvní straně své přání předložit spor rozhodčímu soudu.
4) Pokud nebudou dodrženy lhůty stanovené v odstavci 3 tohoto článku, kterákoliv ze smluvních stran může, nebude-li dohodnuto jinak, vyzvat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování.
5) Jestliže předseda Mezinárodního soudního dvora by nemohl přijmout pověření uvedená v odstavci 4 tohoto článku nebo by byl občanem jedné ze smluvních stran, pak bude o nezbytná jmenování požádán místopředseda. Jestliže by i místopředseda nemohl přijmout zmíněné pověření nebo by byl občanem jedné ze smluvních stran, pak bude o provedení nezbytných jmenování požádán ten nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není nezpůsobilý k takovému pověření a není občanem jedné ze smluvních stran.
6) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů, jeho rozhodnutí jsou konečná a závazná pro smluvní strany.
7) Každá smluvní strana ponese výdaje člena, kterého jmenovala, stejně jako výdaje spojené se svou účastí v rozhodčím řízení; výdaje předsedy stejně jako jiné výdaje ponesou obě smluvní strany rovným dílem. Rozhodčí soud však může ve svém rozhodnutí stanovit, že jedna ze smluvních stran ponese vyšší část těchto výdajů. Ve všech jiných otázkách stanoví svá procesní pravidla rozhodčí soud sám.