§ 14
Šlechtitelská činnost v chovu prasat
(1) V chovu prasat se sledují
a) ve šlechtitelských chovech
1. reprodukční vlastnosti,
2. výkrmové vlastnosti,
3. masná užitkovost,
4. vybrané genetické znaky,
5. zevnějšek,
b) v prarodičovských (rozmnožovacích) chovech
1. reprodukční vlastnosti,
2. výkrmové vlastnosti.
(2) Testování a posuzování
a) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním
1. zapuštění a oprasení prasnice,
2. všech a z toho živě narozených selat a jejich pohlaví v jednotlivých vrzích,
3. počtu struků na levé a pravé straně u kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech, u prasniček v rozmnožovacích chovech,
4. počtu dochovaných selat ve věku 18 až 24 dní,
b) výkrmových vlastností a masné užitkovosti se provádí
1. metodou unifikovaného polního testu vlastní užitkovosti, přičemž se na živých zvířatech ve šlechtitelských chovech zjišťuje
1.1. průměrný denní přírůstek od narození,
1.2. průměrný denní přírůstek v období testu,
1.3. jatečná hodnota vyjádřená procentem libové svaloviny a výškou hřbetního tuku, měřená jednotnou přístrojovou technikou pracující na bázi ultrazvuku; jatečná hodnota jedince je ze zjištěných údajů odhadována zpravidla pomocí regresního počtu,
2. metodou staniční v testačních zařízeních, přičemž se zjišťuje
2.1. přírůstek od narození,
2.2. přírůstek v období testování zvířat,
2.3. spotřeba krmiva individuální, při testaci skupin spotřeba krmiva skupinová,
2.4. hmotnost testovaných prasat, hmotnost jatečných půlek, hmotnost hlavních masitých částí, popřípadě dalších částí jatečného těla a kvalita masa,
3. metodou základního polního testu výkrmových vlastností u prasniček v rozmnožovacích chovech, přičemž se zjišťuje průměrný denní přírůstek od narození do ukončení testu,
c) vybraných genetických znaků podle šlechtitelských programů jednotlivých plemen, kategorií a pohlaví se provádí laboratorně pomocí metod molekulární genetiky,
d) zevnějšku se provádí hodnocením znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností nebo délku využití zvířete v plemenitbě, a to zejména
1. pohlavního výrazu a vyjádření sekundárních pohlavních znaků,
2. počtu, rozmístění a kvality struků,
3. utváření a funkčnosti končetin,
4. tělesného rámce, plemenného a užitkového typu.
(3) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků prasat jsou uvedeny v příloze č. 2 části II.
(4) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat ve šlechtitelských chovech. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjištěné při posuzování a testování jsou podkladem pro odhad dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků, která se odhaduje u
a) mateřských plemen nejméně pro
1. vlastnosti reprodukce,
2. výkrmové vlastnosti,
3. jatečnou hodnotu,
b) otcovských plemen nejméně pro
1. výkrmové vlastnosti,
2. jatečnou hodnotu.
Dílčí plemenné hodnoty se integrují do celkové plemenné hodnoty.
(5) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování prasat, jsou uvedeny v příloze č. 3 části II.
(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených v příloze č. 2 části II.
(7) Výsledky testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jedinců v populaci prasat se zveřejňují v elektronických médiích, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy zpravidla jednou týdně a vždy, když jsou k dispozici nové informace o užitkovosti jedince nebo jeho příbuzných.