A.
Testování a posuzování užitkových vlastností
Provádí se u kanců, plemenic a jejich potomstva ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech a v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány.
Plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti počínaje prvním zapuštěním, kanci se zařazují do kontroly užitkovosti zápisem do státního registru plemeníků.
I.
Reprodukční vlastnosti
sledují se
a) údaje podle přílohy č. 3, část II A se zapisují do deníku reprodukce nejpozději do 24 hodin po každé změně,
b) počet pravidelně vyvinutých struků, ve šlechtitelských chovech u každého selete, v rozmnožovacích chovech u prasniček,
c) počet dochovaných selat ve věku vrhu 18 až 24 dní,
d) počet selat přikládaných prasnici z jiného vrhu; které zaznamená v deníku reprodukce a selata předem označí,
e) počet živě narozených selat při použití zmrazených inseminačních dávek a nezahrnuje se do průměrné užitkovosti prasnice případný snížený počet selat pod 5 kusů.
Údaje b) až e) zjišťuje oprávněná osoba, která též označí všechna selata nejdéle do 10 dnů po narození.
II.
Unifikovaný polní test vlastí užitkovosti
ve šlechtitelských chovech se provádí u plemenných kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech všech kategorií.
Podmínky pro provádění testace:
a) kapacita a technologické vybavení odchovných stájí odpovídá velikosti a produkčním potřebám chovu a metodice testace,
b) mikroklimatické a zoohygienické podmínky ve stáji odpovídají požadavkům pro odchov mladých plemenných zvířat, na jedno prase připadá minimálně 0,8 m2 plochy kotce,
c) selata jsou do testačních kotců naskladňována 1 - 2 týdny před započetím vlastního testu,
d) do testace se zařazují pouze selata zdravá, normálně vyvinutá, jejichž zevnějškové znaky nevykazují větší odchylky.
Při zahájení testu:
a) věk selat je 12 týdnů ± 4 dny,
b) testovanou skupinu tvoří 6 - 12 selat (u prasniček maximálně 15) v jednom kotci stejného pohlaví a stejného genotypu, u otcovských plemen jsou přípustné maximálně 2 genotypy (v ojedinělých případech - malý počet kusů v jednom pohlaví, využití testačních kotců - je povoleno slučovat do jednoho kotce testované prasničky a kanečky),
c) skupina v kotci pochází minimálně po dvou otcích, u otcovských plemen (pokud nelze sestavit skupinu po více otcích) je přípustný otec jeden,
d) oprávněná osoba eviduje datum zahájení testu a individuální hmotnost selat,
Doba trvání testu je 63 ± 7 dnů.
V průběhu testu
a) je zkrmována jednotná krmná směs, doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením,
b) je zakládána krmná směs v neomezeném množství do samokrmítek,
c) mají zvířata neomezený přístup k vodě,
d) může být selekce prováděna jen ze zdravotních nebo technologických důvodů.
Při ukončení testu se zjišťuje:
a) živá hmotnost všech testovaných prasat s přesností na 1 kg, ze které je propočten:
1. průměrný denní přírůstek od narození,
2. průměrný denní přírůstek v testu,
b) procento libového masa a výška hřbetního tuku ultrazvukovými přístroji, určenými uznaným chovatelským sdružením
Prasata se váží na dobytčích váhách k tomu uzpůsobených a splňujících požadavky na stanovená měřidla 1).
Měření ultrazvukovým přístrojem se provede po zjištění hmotnosti; prasata, u kterých nelze z objektivních příčin provést měření, se změří v dalším termínu.
Postup měření:
a) měřená prasata jsou čistá a při vlastním měření stojí v korektním postoji,
b) místa měření (A) a (B) vyznačená na schématu (obrázek č. 1) se vymezí a označí:
- ve hřbetní linii se určí výchozí body měření; bod Ao je na kohoutku, kolmo nad výčnělkem kloubu loketního, bod Co je v krajině bederní kolmo nad češkou a střed mezi těmito body se určí jako bod Bo,
- místo měření A je ve 3/4 kaudálně mezi body \ Bo a Co., místo měření B je ve 3/4 + 3 cm kaudálně mezi místem Ao a Bo, obě místa měření jsou 7 cm od středu hřbetu,
- v místě A se měří výška hřbetního tuku, v místě B tuku i svalu,
- měření probíhá ve smyslu kaudo-kraniálním,
- kůže prasat se v místech měření očistí a natře kontaktním mediem, měřicí hlavice přístroje se přikládá a lehce přitiskne kolmo k povrchu kůže.
Stanovení průměrné hodnoty měřených vlastností:
a) průměrný denní přírůstek od narození ke dni měření se stanoví jako poměr hmotnosti k věku jedince a vyjadřuje se v gramech,
b) průměrná výška hřbetního tuku se stanoví z naměřených hodnot tuku v místě A a B a vyjadřuje se v centimetrech s přesností na dvě desetinná místa,
Zjištěné fenotypové průměrné hodnoty:
a) přírůstku a výšky hřbetního tuku se korigují podle plemen a pohlaví na jednotnou hmotnost, u kanečků na 100 kg a u prasniček 90 kg,
b) podílu libového masa se koriguje bez ohledu na pohlaví na hmotnost 100 kg.
------------------------------------------------------------------
1) § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a Výměr Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. M-108/99 ze dne 6. 10. 1999, o stanovených měřidlech, uveřejněný oznámením č. 76/99 v č. 12/99 Věstníku Úřadu.
III.
Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti
Výběr testačních zařízení provádí uznané chovatelské sdružení z provozních zařízení, které splňují technologické a zoohygienické požadavky, zejména
a) pro každou stanici je stanoven s ohledem na její kapacitu a testační obvod harmonogram naskladňování,
b) testační stáje jsou rozděleny na sekce, umožňující zabezpečit oddělený turnusový provoz,
c) kotce pro dvojice prasat mají minimální plochu 2,60 m2,
d) každý kotec je vybaven jedním samokrmítkem a automatickou napaječkou, která umožní neomezený přístup ke krmné směsi a k vodě,
e) stanice je vybavena vhodnými dobytčími vahami pro provozní vážení prasat, které splňují požadavky na stanovená měřidla 1) a vahami na navažování krmné směsi, které jsou 1 x ročně kalibrovány,
f) ve stanici jsou k dispozici vhodné skladovací prostory pro dodávanou krmnou směs.
K testačnímu výkrmu prasat se používá jednotná testační granulovaná krmná směs doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením, a zkrmovaná tak, že
a) jednotlivé vyrobené dávky krmné směsi jsou rozborovány na obsah živin a energií; pro všechna testační zařízení provádí tyto rozbory laboratoř, určená uznaným chovatelským sdružením,
b) do samokrmítek je přesně navažována, pravidelně doplňována a její spotřeba evidována po celou dobu testace,
c) v průběhu testace není zkrmován žádný příkrm ani podávány podpůrné růstové prostředky.
Postup zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti čistokrevného potomstva:
a) do stanice se naskladňují selata odpovídajícího vývinu, hmotnosti od 20 do 28 kg s maximálním rozdílem 2 kg, ve věku do 90 dní,
b) selata jsou zdravá a vepříci jsou v době odeslání do stanice po kastraci zcela vyhojeni,
c) ve stanovené lhůtě před dodáním do stanice jsou selata ochranně očkována a ošetřena,
d) při převzetí selat na stanici se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, kontroluje se označení a předepsané doklady,
e) jednotlivé sekce stanice se zastavují turnusově,
f) u potomstva plemenných prasat, zařazeného do stanice, se provádí namátkově ověřování původů na žádost oprávněné osoby podle § 12 odst. 4 zákona, která ve stanici provádí testování a posuzování,
g) jedinec (nebo dvojice), nezaručující ze zdravotních důvodů objektivní výsledky testace je během zkoušek vyřazen na základě posouzení veterinárního lékaře, který spolu s provozovatelem stanice zaznamená důvod vyřazení do staniční evidence,
h) testování probíhá od 30 do 100 kg živé hmotnosti prasat,
i) prasata ve stanicích se váží jednou měsíčně; do zahájení testu a 14 dní před ukončením testu se váží jednou týdně,
j) po ukončení testu v rozmezí živé hmotnosti 98 až 105 kg jsou prasata na jatkách poražena.
Stanovení jatečné hodnoty:
a) do 30 minut po porážce, očištění a vykolení se každé prase za tepla rozpůlí a zváží s přesností na 0,5 kg, přičemž rozdíl hmotnosti mezi pravou a levou půlkou nesmí být vyšší než 1 kg.
b) živá hmotnost zjištěná před porážkou a hmotnost jatečních půlek za tepla s hlavou bez mozku, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, avšak s plstí a ledvinou, je podkladem k výpočtu výtěžnosti,
c) po poražení se změří pH masa v nejdelším hřbetním svalu na úrovni posledního žebra v intervalech 45 minut po porážce (pH1) a 24 hodin po porážce (pH24). Na základě zjištěných hodnot se stanoví výskyt vad masa podle tabulky č. 6,
d) druhý den po poražení a vychladnutí na 2 až 5 °C se obě půlky zváží s přesností na 0,5 kg,
e) bouráním pravé půlky bez ocásku se zjišťují ukazatele podle tabulky č. 7.
Staniční test v testační stanici odchovávaného potomstva se provádí kombinací metod unifikovaného testu vlastní užitkovosti a staničních zkoušek výkrmnosti a masné užitkovosti podle šlechtitelských programů uznaného chovatelského sdružení.
Základní polní test se provádí u prasniček v rozmnožovacích chovech, popřípadě ve šlechtitelských chovech, popřípadě ve šlechtitelských chovech u prasniček, které jsou určeny jako chovné, v rozmezí 70 - 110 kilogramů živé hmotnosti. U každého zvířete se pro hodnocení jeho vývinu vypočítává průměrný denní přírůstek živé hmotnosti v gramech od narození do dne ukončení testu.
Obrázek č. 1:
Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat
Obrázek č. 1
Tabulka č. 6
+-----------------+---------+--------+
| Hodnocení | pH1 | pH24 |
+-----------------+---------+--------+
| Normální maso | ≥ 5,81 | - |
+-----------------+---------+--------+
| PSE maso | ≤ 5,80 | - |
+-----------------+---------+--------+
| DFD maso | | ≥ 6,20 |
+-----------------+---------+--------+
Tabulka č. 7
+---------------+--------------------------+--------------------------------------+
| ukazatel | způsob zjišťování | postup zjišťování |
+---------------+--------------------------+--------------------------------------+
| výška | měřením a výpočtem | v nejkratší spojnici od vnějšího |
| hřbetního | průměrné výšky hřbetního | kraje kůže po horní okraj povázky |
| tuku | tuku s přesností na | oddělující hřbetní tuk od svaloviny |
| | 1 mm, | ve třech bodech |
| | | 1. ke středu druhého hrudního |
| | | obratle, |
| | | 2. ke středu posledního hrudního |
| | | obratle, |
| | | 3. ke středu prvního křížového |
| | | obratle |
+---------------+--------------------------+--------------------------------------+
| hlavní masité | bouráním a vážením | 1. krkovička se oddělí od pečeně za |
| části | jednotlivých partií | 6. hrudním obratlem na vnější |
| | s přesností na 0,02 kg | straně bez tukového krytí, |
| | | 2. pečeně i bok se za posledním |
| | | hrudním obratlem přeřízne kolmo |
| | | na páteř, bok se oddělí od pečeně |
| | | 1 cm od musculus iliocostalis; |
| | | žebírka nesmí být delší než 5 cm |
| | | od horního okraje svalu pečeně, |
| | | 3. plocha nejdelšího hřbetního svalu |
| | | a tukového krytí za posledním |
| | | hrudním obratlem na čerstvém |
| | | řezu; tuk se od pečeně oddělí |
| | | tak, aby vnější strana pečeně |
| | | byla bez tukového krytí, |
| | | 4. plec s kostmi bez kolínka se |
| | | tvaruje kruhovým řezem, oddělí se |
| | | odtažením od předku, proříznutím |
| | | povrchových prsních svalů a |
| | | řídkého, tukem prorostlého |
| | | vaziva, chrupavka lopatky se |
| | | odlomí a plec odřízne tak, že |
| | | chrupavka zůstává při předku; |
| | | celá vnější strana plece musí |
| | | být bez tukového krytí, nožičky |
| | | se od plece oddělí v nejspodnější |
| | | části kloubu zápěstního, kolínko |
| | | se oddělí sekem od plece v |
| | | loketním kloubu tak, že výběžek |
| | | kosti loketní (okovec) zůstává |
| | | u plece, |
| | | 5. kýta s kostmi se od předku oddělí |
| | | rovným řezem kolmo na páteř mezi |
| | | posledním a předposledním |
| | | obratlem bederním od kýty se |
| | | oddělí paždík, křížová kost, |
| | | nožička v nejspodnější části |
| | | kloubu hleznového a kolínko řezem |
| | | kolmo na kolenní kloub (češku), |
| | | sejme se kůže a tuk, aby kýta |
| | | byla na povrchu bez tukového |
| | | krytí, |
| | | 6. opracovaná kýta s kostí bez |
| | | kolínka a bez kosti křížové se |
| | | zváží a zjištěná hmotnost se |
| | | připočítá k hmotnosti krkovičky, |
| | | pečeně a plece s kostmi bez |
| | | kolínka; ze součtu těchto |
| | | hmotností se stanoví procento |
| | | hlavních masitých částí z |
| | | hmotnosti jatečné půlky, |
+---------------+--------------------------+--------------------------------------+
| podíl | přístrojovou technikou | na jatečném trupu po porážce, |
| libového masa | podle stupnice SEUROP | případně pomocí regresní rovnice |
| a roztřídění | | z hlavních masitých částí. |
| jat. trupů | | |
+---------------+--------------------------+--------------------------------------+