A.
Testování a posuzování užitkových vlastností
I.
Mléčná užitkovost
Pro účely testování a posuzování se rozumí:
normovanou laktací laktace s délkou 305 dní (referenční) nebo nejméně 240 ukončených laktačních dní, s minimální užitkovostí 2000 kg mléka, podle které se hodnotí mléčná užitkovost krávy.
Testování a posuzování se provádí metodou A, která zahrnuje zjišťování dojivosti a obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka a je prováděna jako
a) varianta A4:
1. v průměrných intervalech 28 až 30 dnů ze všech dojení v kontrolním dnu (24 hodin) při 12 až 13 kontrolách za rok (říjen až září) a po sobě následující kontrolní dny jsou v rozmezí 22 až 37 dní,
2. ze závažných důvodů může být jednou za kontrolní rok rozmezí mezi kontrolními dny až 75 dnů (v případě veterinární uzávěry na celém území až 100 dnů) - průměrný interval mezi kontrolními dny se pak stanoví jako součet počtu dnů v jednotlivých kontrolních údobích provedených v kontrolním roce dělený počtem kontrolních dnů podle vzorce:
-1
x = ∑ ti . n
kde n = počet kontrol provedených ve sledovaném kontrolním roce,
ti = počet dnů od (i-1) do i-tého kontrolního dne, stanovený
jako počet dnů od posledního kontrolního dne v minulém
kontrolním roce; pokud jeden z intervalů ti je větší než
36 dnů, maximálně však 75 dnů (případně 100), potom se
tento interval ze součtu vypouští a součet dnů se dělí
počtem (a-1),
b) varianta AT, která se provádí v průměrných třicetidenních intervalech jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za kontrolní rok, při dodržení stejných zásad jako u varianty A4.
Při testování a posuzování se zjišťuje:
a) dojivost
1. zvážením nebo změřením celkového množství mléka v kilogramech nadojeného jednotlivými dojnicemi při kontrolním dojení na měřičích mléka s přesností na 0,2 kg, schváleném mezinárodní organizací ICAR (podle § 2 odst. 2 písm. d) a nejméně jednou za rok překalibrovaném,
2. stanovením produkce mléka za jednotlivá údobí (měsíce), která se vypočítá podle data provedení kontroly a připočítáváním 14 dnů k datu poslední kontroly tak, že celková produkce mléka za kontrolní den se násobí počtem dnů pro toto kontrolní údobí, přitom počet dnů za kontrolní údobí je součtem polovičního počtu dnů mezi předchozím a hodnoceným kontrolním dnem a polovičního počtu dnů mezi hodnoceným a následným kontrolním dnem.
Poznámka:
- počet dnů v prvním kontrolním údobí je součtem počtu dní od následujícího dne po otelení do dne první kontroly a polovičního počtu dnů mezi prvním a druhým kontrolním dnem,
- počet dnů v posledním údobí je poloviční počet dnů mezi předposledním a posledním kontrolním dnem zvětšený o 14.
Produkce mléka Mi za i-té kontrolní období (i=1,2,3,...n) v kg se vypočítává podle vzorce
Mi = mi . ti
kde mi = množství mléka zjištěné v den i-té kontroly v kg;
ti = počet dnů v i-tém kontrolním údobí (ti je počet dnů,
po které platí i-tá kontrola);
n = počet dosud provedených kontrol v průběhu laktace;
i = pořadové číslo kontrolního údobí (i = 1,2,3,...n),
Počet dnů v i-tém kontrolním údobí ti
se vypočítá podle vzorce:
Ti - Ti-1 Ti+1 - Ti Ti+1 - Ti-1
ti = --------- + --------- = -----------
2 2 2
kde Ti = pořadový den v roce, kdy byla provedena i-tá
kontrola (i = 2,...., a-1),
Počet dnů v prvním kontrolním údobí t1 se
vypočítá podle vzorce:
T2 - T1 T1 + T2
t1 = ti Ti T0 + ------- = --------- - T0
2 2
kde T0 pořadový den vroce, kdy došlo k otelení krávy.
Počet dnů v posledním kontrolním údobí tn se
vypočítá podle vzorce:
Tn - Tn-1
tn = --------- + 14
2
3. první kontrolní den dojnice se uskuteční nejdříve šestý a nejpozději šedesátý osmý den po otelení, počet dnů za první kontrolní měsíc se počítá od druhého dne po otelení nebo zmetání, v případě, že březost krávy trvala nejméně 210 dnů,
4. kontrola může být přerušena u jednotlivých krav a celých stád maximálně na 75 dnů ze závažných důvodů, v případě veterinární uzávěry na celém území může být kontrola přerušena až na 100 dnů,
5. množství mléka za laktaci je součtem hmotnosti mléka nadojeného v jednotlivých údobích laktace; v posledním údobí se počítá množství mléka jen za tolik laktačních dnů, kolik zbývá do 305 dnů,
b) obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka z téhož vzorku mléka odebraného z dojení v kontrolním dnu tak, že
1. poměrný vzorek se odebírá v množství 25 až 30 ml,
2. v případě varianty A4 kontroly užitkovosti, je-li časový interval mezi dvěma dojeními 10 až 14 hod., se může odebírat vzorek půlený (složený ze dvou stejných dílů mléka),
3. odebrané vzorky z důkladně promíchaného mléka se konzervují konzervačním prostředkem, který nesmí ovlivnit výsledky analýzy vzorků a do 24 hodin po skončení kontroly se odesílají k rozboru,
4. pro stanovení obsahu tuku v mléce se používají metody podle Gerbera a metoda infračervené analýzy (případně elektronickým přístrojem Milkotester), přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným a průběžným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Röse - Gottlieba,
5. pro stanovení obsahu bílkovin v mléce se používá metoda kolorimetrická a metoda infračervené analýzy, kterou lze použít i ke stanovení obsahu laktózy, celkové sušiny a tukuprosté sušiny, přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Kjeldahla,
6. není-li možné ze závažných příčin stanovit v některém kontrolním údobí obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka, určí se průměrný obsah Si jako průměr z obsahu zjištěného v předcházející kontrolní den (i - 1) a obsahu zjištěného v následující kontrolní den podle vzorce:
Si-1 + Si+1
Si = -------------
2
kde Si-1 = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný
v předchozím kontrolním údobí;
Si+1 = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný
v následujícím kontrolním údobí,
7. nebyl-li stanoven obsah složek mléka při první kontrole, použije se údaj z druhé kontroly; v případě, že chybí údaj z poslední kontroly, použije se údaj z předposlední kontroly; v průběhu laktace je možné stanovit tímto způsobem průměrný obsah složek mléka nejvýše dvakrát,
8. průměrný obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka za celou laktaci se stanoví jako podíl množství mléka za laktaci a zjištěné hmotnosti složky násobený 100.
c) hmotnost tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka
1. za kontrolní údobí se stanoví jako součin množství mléka za kontrolní údobí v kg násobené obsahem příslušné složky dělený 100, tak že hmotnost složky S v kg se vypočítá podle vzorce
M . s
S = -------
100
kde M = množství mléka za kontrolní údobí v kg;
s = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek odebraného mléka v %.
(výpočet se zaokrouhluje vždy za probíhající úsek laktace
na celé kg)
2. za laktaci je součtem hmotnosti příslušných složek mléka za jednotlivá údobí laktace
II.
Plodnost
se vyjadřuje jako procentický podíl ze zabřezlých nebo otelených plemenic ze zapuštěných a počtem dní mezidobí.
III.
Dojitelnost
se zjišťuje
a) pomocí dojícího stroje s připojeným průtokoměrem u krav na 1. laktaci (připouští se i na 2. až 4. laktaci) mezi 50. až 180. dnem po otelení, ale jen u krav, které byly před zkouškou dojeny nejméně 20 dní strojem,
b) v litrech za minutu; výsledky, které jsou zjištěny v množství výdojku méně než 5 litrů, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se, pokut je množství dodojku větší než 300 cm3, je zkouška neplatná,
c) v případě opakování zkoušky platí výsledek zjištěný naposledy.
IV.
Růstová schopnost
plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků plemen kombinovaného typu se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti.
Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti:
a) býčci se nakupují do odchoven do věku 90 dnů, výjimečně až do věku 120 dnů,
b) zkouška začíná 111. dnem a končí 365. dnem věku býka,
c) v případě, že se býčci nakupují ve věku 3 - 4 měsíců, začíná zkouška vlastní užitkovosti 31. dnem ± 3 od přísunu býka a končí 365. dnem věku býka,
d) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení, individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost a v kotcích, které jsou uzpůsobeny na individuální napájení mléčnou krmnou směsí,
e) býci jsou ustájeni vazně nebo volně ve skupinách maximálně 10 kusů a s minimální věkovou diferencí,
f) výkm je umožněn pohyb ve výbězích v bezprostřední blízkosti stáje,
g) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv a jadrné směsi a usměrňuje se v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek 1 300 - 1 400 g,
h) v odchovně se současně provádí příprava býků na využívání v plemenitbě.
Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťuje:
a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg
1. při umístění býčků do odchovny,
2. ve věku 110 ± 3 dny (výjimečně do 120 dnů) a 365 ± 3 dny, ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr,
3. 1 až 3 dny před výběrem pro plemenitbu,
b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg,
c) tělesné rozměry
1. ve věku 365 dnů, t. j. na konci zkoušky vlastní užitkovosti
- výška v kohoutku,
- výška v kříži,
- obvod hrudníku,
- délka těla,
- šířka pánve,
- délka pánve,
2. nejdéle tři dny před konáním vlastního výběru pro plemenitbu výška v kohoutku a výška v kříži,
d) spotřeba krmiva
1. skutečná spotřeba krmiv a živin pouze u býků v období zkoušky vlastní užitkovosti,
2. spotřeba objemných krmiv se sleduje v období od 111 dnů věku do výběru v průměru na jednoho býka za odchovnu,
Evidence v odchovně plemenných býků:
a) Protokol odchovny plemenných býků, do kterého se po nákupu zapisují základní údaje o býcích a po výběru se doplní jeho výsledek včetně výsledku testace růstové schopnosti, event. datum a příčina vyřazení během odchovu a který slouží jako souborný přehled o nákupu a výsledcích odchovu býků,
b) Hlášení o nákupu plemenných býčků do odchovny, které je podkladem pro ústřední evidenci a současně i seznamem krevních vzorků odesílaných k ověření původu býčků,
c) Evidenční karta o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býčka, pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi; evidují se na ní všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě jadrných krmiv a zdravotním stavu a uzavírá se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti
1. v přípravném období,
2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 111 do 365 dnů,
3. v období od narození do výběru pro plemenitbu,
a spotřeba jadrných krmiv
1. v období zkoušky,
2. na 1 kg přírůstku hmotnosti v období zkoušky;
Vyplněná karta, případně výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek a jméno a adresa kupujícího se do karty doplní. Evidenční karty vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se osobně pověřené vedením ústřední evidence a jsou podkladem pro stanovení selekčních kritérií, zpracování a jednorázová šetření. Odchovna vede evidenci o spotřebě jadrných a objemných krmiv na jednoho býka v období od 111 dnů věku do konce sledování.
Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují a na jejich podkladě se provádí selekce býků na růstovou schopnost:
a) sledované ukazatele se posuzují ve vztahu k nejméně 30 vrstevníkům (všem býkům plemen kombinovaného typu předvedeným na posledních dvou výběrech); průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka,
b) hlavní selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
1. průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky
2. výška v kohoutku a kříži ke dni výběru podle standardu
c) doplňující selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
1. hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu
2. průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru
d) selekční hranice pro vyřazení se u všech plemen kombinovaného typu pro ukazatel průměrného denního přírůstku v období zkoušky stanovuje minimální hodnotou:
-
x - 0,5 s
e) hodnotitel může udělit výjimku jen v případech jednorázového, krátkodobého onemocnění a následného snížení přírůstku,
f) variačně statistické hodnoty selekčních ukazatelů zpracovává příslušná oprávněná osoba a výsledky dává k dispozici hodnotiteli.
V.
Masná užitkovost
plemen kombinovaného typu
zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu ("SKVS"), slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemen a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty.
V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky:
a) provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu o celkové kapacitě minimálně 300 ks s technologií výkrmu založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1 : 1, s volným přístupem k napáječkám,
b) dostatečná výroba krmiv a skladovacích prostor umožňujících zásobení objemnými krmivy tak, aby krmná dávka umožňovala ad-libitní zkrmování objemných krmiv a zajistila býkům minimální průměrný denní přírůstek 1 200 a více g v období pobytu na stanici.
Hlavní zásady testování masné užitkovosti:
a) do stanice se zastavují telata - synové jednotlivých otců ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů,
b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájeni v příjmovém oddělení mléčné výživy, které slouží současně jako karanténa,
c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků; krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g.
d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní,
e) krmná dávka se sestavuje pro minimální průměrný denní přírůstek 1 300 g.
Při testování masné užitkovosti se zjišťuje:
a) hmotnost zvířat
1. při nákupu,
2. na začátku testu,
3. na konci testu,
4. v případě vyřazení před ukončením testu, a po porážce se zjišťuje za tepla
b) hmotnost půlek bez ledvin a ledvinového loje,
c) hmotnost ledvinového loje,
d) zatřídění podle jakosti.
Evidence v SKVS:
a) Seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech,
b) Osvědčení o původu se základními údaji o jednotlivých býčcích, kterou měsíčně vyhotovuje ústřední evidence (do obdržení Osvědčení o původu platí pro správnost původu ruční ověření původu vystavené oprávněnou organizací při prodeji),
c) Evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje
1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka),
2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky,
3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu,
4. jatečná výtěžnost,
5. zatřídění podle jakosti,
d) Sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence.
Výsledky testování masné užitkovosti jsou zpracovávány čtvrtletně; měsíčně se zpracovává potvrzení o původu, seznam poražených býků a "chybníky" odeslaných dokladů.
Hodnocení výsledků testování masné užitkovosti:
a) hlavní kritérium je relativní plemenná hodnota (RPH) korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, vypočtená metodou BLUP,
b) doplňující hlediska jsou
1. hodnota korigovaného netto přírůstku,
2. živá hmotnost při ukončení výkrmu
3. denní přírůstek dosažený ve zkoušce výkrmnosti
Pro výpočet RPH prověřeného býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek,
Pro vyhodnocení plemenného býka se testuje minimálně 10 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích.