§ 7.
Výpočet čistého platu.
Pro výpočet čistého platu platí:
1. Jde-li o zaměstnání sezónní, které je hlavním zdrojem výživy dlužníka, pokládá se za měsíční plat částka, která by připadla na měsíc, kdyby plat za sezónu byl platem za celý rok.
2. Nezapočítávají se příjmy, které jsou podle § 4 vyňaty z exekuce, dále částky, které se podle předpisů daňových nebo poplatkových anebo podle předpisů o sociálním pojištění odvádějí přímo k plnění zákonných závazků dlužníkových nebo podobných jeho závazků, které určí ministr spravedlnosti vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.
3. Několik platů, které jsou zároveň zabaveny pro téhož věřitele, se sčítá. Částka vyňatá z exekuce se odečte především od platu, který tvoří podstatný základ výživy dlužníkovy.
4. Dostává-li dlužník vedle peněžitého platu také naturální požitky, sečtou se peněžitý plat a peněžitá hodnota naturálních požitků. Peněžitá hodnota naturálních požitků se stanoví podle zákonných nebo úředních sazeb, a není-li jich, podle místních středních cen. Na částku platu vyňatou z exekuce se započte především hodnota naturálních požitků, a je-li nižší, započte se rozdíl na plat peněžitý.
5. Dlužníkův plat, podléhající exekuci, zaokrouhlí se při výpočtu částky vyňaté z exekuce dolů na částku dělitelnou 20 Kčs při výplatě za období delší jednoho týdne, na částku dělitelnou 5 Kčs při výplatě týdenní a na částku dělitelnou 1 Kčs při výplatě denní.
6. Setká-li se zabavení, postup nebo jiné právní jednání ve prospěch pohledávky výživného (§ 6) se zabavením pro obyčejnou pohledávku (§ 5), započte se výživné především na částku platu, která je podle § 6 postižena exekucí v širším rozsahu.
7. Rozpory o výpočet částky platu, která je vyňata z exekuce, rozhodne na návrh strany nebo poddlužníka exekuční soud.